Fit for 55: Pro navýšenou ambici je třeba zajistit finanční prostředky

Evropská komise dnes navrhla balíček nástrojů pro realizaci společného cíle snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % do roku 2030. To může být příležitost také pro českou ekonomiku. Renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů mohou vytvořit na 80 tisíc pracovních míst a přispět investicemi ve výši až 900 miliard korun, které budou realizovat zejména malé a střední firmy v regionech. Úspěch a přijetí návrhů však velmi závisí na jejich konkrétní podobě a implementaci v každé členské zemi.

Co ty cíle vlastně znamenají?

Snížení emisí o 55 % do roku 2030 zní hodně ambiciózně. Ovšem referenční rok je 1990. V Česku jsou oproti tomuto roku emise nižší o 35 %. Zbývá nám tedy dosáhnout snížení o 20 procentních bodů. Jak ukázaly profesní svazy Šance pro budovy a Komora obnovitelných zdrojů energie, tak tři čtvrtiny tohoto úsilí je možné dosáhnout renovacemi budov a místními obnovitelnými zdroji.

Navýšený cíl pro zvýšení energetické účinnosti na konečné spotřebě energie o 36 % (z původní hodnoty 32,5 %) se nepřímo vztahuje k silně růstovému scénáři z roku 2007(!). Podle posledních dostupných údajů z roku 2019 je česká konečná spotřeba na úrovni mínus 28,5 % oproti tomuto závazku pro rok 2030. V návrhu revize směrnice o energetické účinnosti je to zohledněno a cíl je vyjádřen jako 9% snížení spotřeby oproti referečnímu scénáři z roku 2020.

Oba cíle jsou celoevropské, zatím není jasné, jaký díl připadne na Česko.

Skutečná ambice však přichází u jednotlivých nástrojů, zejména článku 8 (původně 7) a článku 5..

Navýšení ročního závazku úspor energie z 0,8 na 1,5 % od roku 2024

Toto bude pro Česko skutečný oříšek. Nyní máme problémy vykazovat požadovanou úsporu a cíl 51 PJ nových úspor energie pro rok 2020: zhruba 29 PJ jsou skutečná investiční opatření za sedmileté období, zbývající vykazovaná část jsou spíše papírové úspory, a přesto cíl nesplníme.

Nový cíl bude znamenat prvním hrubým odhadem přes 120 PJ nových úspor energie mezi roky 2021 a 2030. To by nutně vedlo k potřebě 3násobného navýšení příspěvku úspor z investičních opatření. V sektoru budov (všech typů – obytných, veřejných i podnikatelských) to je technicky a ekonomicky možné. Je ale třeba zjednodušit přístup vlastníků k finanční podpoře, a to konkrétně:

1. zjednodušit administrativní podmínky finanční podpory pro investice do renovace,
2. zároveň zpřísnit požadavky na kvalitu renovace podpořené veřejnými prostředky,
3. poskytnout také koncepční podporu projektové přípravy bez vazby na budoucí investici,
4. doplnit komunikační kampaň, která vysvětlí možnosti a přínosy kvalitní renovace budov.

Rošíření povinné 3% renovace na všechny veřejné budovy

Nyní se musí energeticky úsporně renovovat 3 % podlahové plochy pouze u budov centrálních orgánů státní správy a dosahovaný energetický standard není příliš ambiciózní. Nově je tento požadavek navržen pro všechny veřejné budovy (měst a obcí) a bude třeba dosáhnout úrovně budov s téměř nulovou spotřebou. Navíc se objevuje závazek roční úspory 1,7 % energie v tomto sektoru.

To bude druhý velký oříšek. Dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou u velkého počtu renovací bude náročné. Ten se zatím vztahoval pouze na novostavby. Pokud tato ambice ve směrnici zůstane, bude muset vzniknout nová definice, která se bude vztahovat na renovace.

Zároveň bude nutné navýšit alokace pro renovace veřejných budov z programů jako je Operační program Životní prostředí, Modernizační fond nebo Národní plán obnovy. Každá obec, na kterou se povinnost vztáhne, by měla mít přístup k výhodnému financování této renovace. Programy jsou úspěšné a běží, ale stávající alokace nebude stačit.

Nový systém emisních povolenek pro budovy a dopravu

Tento nový systém by měl zahrnout budovy a silniční dopravu. Velmi pravděpodobně budou účastníkem dodavatelé energií, které zatím v EU ETS nejsou. To je v českých podmínkách zejména zemní plyn a uhlí. To znamená narovnání tržního prostředí s těmi dodavatele, kteří si už povolenky kupují. Nejpozději po zavedení tohoto systému je nutné zrušit kompenzace nákladů na povolenky teplárnám, což by naopak působilo nerovnost.

Pokud to administrativně nezatíží vlastníky budov, tak tento návrh může přispět k vyslání dodatečného cenového signálu vlastníkům a provozovatelům budov. Je třeba pohlídat, aby účastníkem systému nebyli jednotliví majitelé budov. A zároveň je dobré tento impuls nepřeceňovat. Vliv zvýšené ceny na úsporu energie je pětinový oproti tomu, pokud se stejné peníze vezmou a vloží do renovačních programů (tedy podpory investic).

Vytvoření sociálně-klimatického fondu a využití výnosů ETS pro snižování emisí

Evropská komise také navrhla vytvoření nového sociálně-klimatického fondu. To je důležité, aby nebyly zasaženy nízkopříjmové skupiny obyvatel. Podpora z tohoto fondu by neměla mít podobu příspěvku na provozní náklady pro spalování fosilních paliv, ale musí pokrývat dodatečnou potřebu investiční podpory a podpory projektové přípravy pro renovace budov.

Evropská komise také navrhla využití 100 % výnosů z prodeje emisních povolenek pro účely dalšího snižování emisí. Nyní je nutné tímto způsobem využívat pouze 50 % a státy to často nedodržují. V Česku je takto financován například populární program Nová zelená úsporám.

Shrnuto

Nové návrhy Evropské komise mohou přinést kvalitnější budovy pro domácnosti, města a obce i podnikatele. V rozsáhlých změnách směrnice však zbývá dojednat spoustu detailů. Ty rozhodnou o tom, zda se podaří bohulibý záměr převést do praxe a tedy zda tyto návrhy budou pozitivně přijaty veřejností.