Evropská unie pošle dalších přes 25 miliard na renovace budov

Vláda dojednává Národní plán obnovy, který nabídne pro renovace budov 26,5 miliardy korun a pomůže tak nastartovat českou ekonomiku po několika prodělaných lockdownech. Absorpční kapacita je sice daleko vyšší, ale ve srovnání s ostatními zeměmi není český přístup špatný. 

Skrze Národní plán obnovy, jehož finální podobu nyní vláda dojednává s Evropskou komisí, přiteče do naší ekonomiky přes 190 miliard korun. 26,5 miliardy z toho pak půjde na renovace budov: 19 miliard pro rodinné a bytové domy a 7,5 miliardy pro vládní a veřejné budovy. Přes zavedené programy administrované Státním fondem životního prostředí tak půjdou dotace na zateplení, další opatření na úsporu energie a pro využití místních obnovitelných zdrojů.

Češi byli vždy šikovní. Již za protektorátu, zatímco venku zuřila 2. světová válka, se uchýlili čeští inženýři do garáží a postavili nový model motorky Jawa, který vzápětí po osvobození dobyl celý svět. I během pandemie koronaviru Češi na homeofficech nezaháleli. V roce 2020 podali o 33 % více žádostí do programu Nová zelená úsporám než v předchozím roce a zájem o instalaci fotovoltaiky na rodinných domech se dokonce zdvojnásobil. Obrovský zájem byl také o výstavbu nových rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností (48% nárůst oproti 2019).

Každá krize je vždy i příležitostí a přesně tu nyní nabízejí prostředky z Národního plánu obnovy. Energetické úspornosti budov v něm dedikuje Česko více než 13 % a ve střední Evropě je tak jasným premiantem. Státy ze střední a východní Evropy alokovaly daleko menší podíl, např.  Estonsko pouze 4 %, Lotyšsko 8 % či Slovinsko pak 9 %, jak ukazuje analytický nástroj Green Recovery Tracker, za kterým stojí analytické instituce Wuppertal Institute a E3G.^[1]

“Investice do renovace budov jsou přitom přínosné hned z více úhlů pohledu. Provoz budov má 36% podíl na tvorbě českých emisí a redukcí náročnosti budov můžeme naplnit ¾ navýšeného klimatického cíle do roku 2030, ke kterým se Česko zavázalo. Investice do budov je ale zároveň bezpečná – zůstává v regionu, protože 98 % práce, materiálů a technologií je domácích. To se projevuje ve velkém multiplikačním efektu do ekonomiky a ve výsledku agregované poptávky a zvýšeného HDP. Budovu nelze odvézt do Číny, tam zrenovovat a vrátit zpět. Práce probíhají na místě, kde slouží lidem. Její kvalitní renovací zlepšujete komfort užívání a zdraví vnitřního prostředí,” vysvětluje Petr Holub, ředitel Budovy21 a expert na energetickou náročnost budov. 

Pokud Česko ještě 2x až 3x více zabere, je podle profesních svazů potenciál energeticky úsporných renovací a instalace obnovitelných zdrojů pro ekonomické oživení i v objemu zakázek do konce dekády ve výši 900 miliard korun a to by pomohlo udržet či vytvořit 80 tisíc pracovních míst. Tomu mohou pomoci další fondy, které do oboru proudí: Modernizační fond, nové operační programy z evropských fondů nebo výnosy z emisních povolenek. Tento objem investic do energeticky úsporných budov a obnovitelných zdrojů by ve výsledku pomohl ušetřit pětkrát více emisí než výstavba nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech.

Národní plán obnovy a masivní investice přicházejí v nejvyšší možný čas. V prosinci 2020 se totiž unijní lídři i za podpory premiéra Andreje Babiše shodli na zvýšení klimatického cíle EU ze 40 na 55 % do roku 2030. Evropská komise nyní reaguje balíčkem návrhů, pro které se vžilo označení “Fit for 55” (tedy “Připraveni na 55 %”). Součástí bude také přepočet podílu, který jednotlivé státy budou muset odvést na dosažení nových klimatických cílů. 

“Představte si, že by za vámi během pracovního dne přišel šéf a řekl, že dnes musíte pracovat několik hodin přesčas. Česko bude muset k dosažení nového klimatického cíle mimo sektory EU-ETS namísto původních 14 % snížit emise o 26 %. Jenomže za ten přesčas nám už EU poslala předplacený šek. Sice se tedy budeme muset více snažit, ale zároveň očekáváme podporu investic do úspor energie ze všech fondů v příštích 10 letech na úrovni 130 miliard korun. To je oproti minulé dekádě o 85 % více,“ doplňuje Petr Holub co nás čeká v nejbližších měsících. 

^[1] Ty na druhou stranu poukazují na to, že naopak česká vláda fakticky nesplňuje podmínku, aby 37 % prostředků bylo investováno do udržitelných projektů, ve skutečnosti je to pouze 25 %.