Vyjádření v médiích

Hospodářské noviny, 13. 5. 2024: Za domácí kotle se neplatí emisní povolenky, tak ať se u tepelných čerpadel neplatí za obnovitelné zdroje, žádají teplárníci

Potřebné investiční náklady na nahrazení části uhelných tepláren tepelnými čerpadly nejsou podle Michaely Valentové, výzkumnice FEL ČVUT, z pohledu celkových nutných investic nijak závratné. „Studie předpokládá přibližně 50 miliard korun do roku 2040, pro ilustraci jen v Modernizačním fondu jsou do roku 2030 k dispozici dotační prostředky na dekarbonizaci teplárenství ve výši zhruba 100 miliard,“ uvádí Valentová.  Klíčové podle ní bude nyní zakomponovat možnosti využití obnovitelných zdrojů energie jak do plánů samotných tepláren, tak energetických koncepcí měst.

„Modernizace teplárenství je úzce propojena s potřebou renovovat budovy, hlavně ty nejméně energeticky úsporné,“ říká Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu. Díky zateplování bude potřeba tepla pro jejich vytápění postupně klesat.

Lidovky.cz, 31. 3. 2024: Cíl: plyn z obnovitelných zdrojů. Většina starších domů neprošla zásadní energetickou renovací

„Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov ponechává – tak jako její předchozí verze – členským státům prostor pro vytvoření vlastních plánů, jak kvalitnějších úsporných budov dosáhnout.

Technologie a potřebné znalosti k tomu máme, řadu kroků už jsme dělat začali. Vláda se teď musí zaměřit to, aby si každá domácnost mohla dovolit svůj dům zrenovovat. Potřebujeme výrazně hustší síť bezplatného poradenství, kde majitelé získají plán, jak své domy najednou či po krocích opravit, a další možnosti dostupného financování pro středněpříjmové a nízkopříjmové skupiny obyvatel,“ vysvětluje Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.

Lidové noviny: Opravit dům po babičce lze i výhodně: 28. 3. 2024

„Z našeho průzkumu mezi majiteli rodinných domů víme, že vysoká počáteční investice je hlavní bariérou, proč renovují své domy nedostatečně a nedosáhnou na maximální možné úspory energie,“ říká Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.

„Investice jen do komplexního zateplení se s dotací nyní vrátí už do deseti let, často i dříve. To je pětkrát kratší doba, než je životnost opatření. Zavedení nízkoúročených půjček je tak dalším krokem, který umožní více domácnostem zlepšit kvalitu jejich bydlení, výrazně snížit spotřebu energie a ušetřit,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

MF DNES, 20. 3. 2024: Staré domy bez emisí do 2050

 „Víme, jak se k uhlíkové neutralitě dostat,“ potvrzuje Vítězslav Malý, ředitel nezávislého sdružení Centrum pasivního domu. Podle něj jde jen o další posun k co nejúspornějšímu standardu, tedy k budovám s dobře zateplenou obálkou doplněnou efektivními technologiemi šetrnými ke klimatu.

ČT1 – Události, 13. 3. 2024: Energetické úspory u nových budov

Michal Čejka, konzultant, Centrum pasivního domu
Třeba i využití sluníčka, jako je tady vidět na větších oknech, správné orientaci, okna nejsou utopena v konstrukci a poskytuje to dostatečný prostor pro to, aby zde byla tepelná izolace. Už se to staví, řekněme, 15, 20 let. Takové domy v Čechách existují po tisících.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Michal Čejka radí stavebníkům, jak šetřit energiemi, prostudoval i novou směrnici a povinnosti, které přináší od roku 2030 pro všechny nové budovy a pro ty veřejné už o dva roky dřív. Co bude tedy jinak od toho roku 2030, když už tohle je poměrně běžné?

Michal Čejka, konzultant, Centrum pasivního domu
Trošku více se to přiblíží energeticky pasivnímu standardu a v těch budovách bude muset být bezemisní zdroj, to znamená bez zemního plynu a pravděpodobně instalovat třeba malou fotovoltaickou elektrárnu.

Marta Gellová, ředitelka, Šance pro budovy
Ty původní návrhy Evropské komise i Evropského parlamentu byly velmi nerealistické a velmi ambiciózní, ty státy získaly vlastně možnost si ty renovační plány přizpůsobit svým daným podmínkám.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Vedle novostaveb se směrnice týká i starších budov, které by také měly snižovat spotřebu energií a počítá s jejich postupnou renovací. Jen pravidla nejsou tak přísná. Do roku 2030 se má ale opravit 16 % veřejných budov v nejhorším stavu a domy k bydlení mají snížit v průměru o 16 % spotřebu energií. Taky by měly dostat renovační pasy.

Michal Čejka, konzultant, Centrum pasivního domu
U těch stávajících budov se plánuje od roku 2040 přestat prodávat kotle na zemní plyn.

Magazín Reportér 11. 3. 2024: Když dům potřebuje energetický štítek

Michal Čejka z organizace Centrum pasivního domu však namítá, že opírat obnovu českého fondu budov o „energetické štítky“ nepůjde a nepomohou tomu ani přísnější kontroly. „Stává se z toho pomalu raketová věda, protože průkazy se postupně komplikují. Zvyšuje se kvalifikace energetických poradců, ale zároveň jich není dost. Kdybychom tedy celou změnu bytového fondu postavili na průkazech, budeme mít problém, narazíme na úzké hrdlo,“ uvádí Čejka.
Situaci podle něj může vyřešit takzvaný renovační pas. Měla by ho mít každá budova – v podstatě by se mělo jednat o „návod“, jak dům zrenovovat. Na rozdíl od štítku by mělo být pořízení pasu nejspíše zdarma.
„Není cílem kontrolovat, jestli energetický specialista nezapomněl na pár metrů čtverečních na střeše, ale zaměřit se na majitele a jednoduchou formou jim sdělit návod, jak mají renovovat, jaké dosáhnou provozní úspory a jestli na to mohou dostat dotaci. Každá budova bude mít takovýto pas, aby se vědělo, co se s ní má dělat, aby se neopakovaly chyby sousedů,“ dodává Čejka s tím, že renovační pas se už pilotně testuje.
„Renovační pas je jednoduché zmapování stavu budovy a návrh její postupné renovace do vysokého energetického standardu. Nejedná se tak o zjednodušený průkaz,“ říká Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu. Úřad vidí v renovačnímu pasu „velký potenciál pro majitele budov“ s tím, že půjde o „návod, jakými postupnými kroky renovovat“.

Ekonews, 27. 2. 2024: Bytové domy potřebují zateplit. Půlka jich byla rekonstruována či postavena před více než 40 lety

Podle Michala Čejky z organizace Centrum pasivního domu by alespoň v budoucnu vedení družstev a SVJ nemusela hned zkraje investovat tisíce do průkazů energetické náročnosti budovy, protože by měl vzniknout jakýsi „renovační pas“.

„Jednalo by se v podstatě o návod, jak dům zrenovovat, a zároveň by měl být na rozdíl od průkazu zdarma. Není cílem kontrolovat, jestli energetický specialita nezapomněl na pár metrů čtverečních na střeše, ale zaměřit se na majitele a jednoduchou formou jim sdělit návod, jak mají renovovat, jaké dosáhnou provozní úspory a zda-li na to mohou dostat dotaci,“ vysvětluje Čejka.

Každá budova by pak měla mít takový pas, aby se vědělo, co se s ní má dělat, aby se neopakovaly chyby sousedů. Renovační pas už podle experta testuje a na jeho konečné podobě pracují ministerstva průmyslu a životního prostředí. „V tuto chvíli se vlastně jedná o ‚návrh energetických opatření‘, který lze získat přes poradny v síti EKIS. Právě pro staré domy je to nejvíce vhodné řešení,“ uzavírá.

Obnovitelne.cz, 23. 2. 2024: Renovaci potřebuje 75 procent českých budov, musíme začít stavět bezemisní domy

„Ač na první pohled mohou vyznít požadavky přísně, není tomu tak. Současné stavebnictví je na budovy s nulovými emisemi dobře připraveno, víme, jak se k cíli uhlíkové neutrality dostat,“ říká Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.

Dodává, že jde jen o další posun k co nejúspornějšímu standardu, tedy k budovám s dobře zateplenou obálkou doplněnou efektivními technologiemi, které jsou šetrné ke klimatu.

Ekonews, 7. 2. 2024: Stovky škol čeká rekonstrukce, musí dát ale pozor, jak vyřešit větrání. Zateplení může vzduch i zhoršit

K řízenému větrání se přiklání i Michal Čejka konzultant pro úspory energií ve společnosti Centrum pasivního domu. „Správně provedená renovace školních budov zahrnuje také instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla, které ve třídách zajistí stálý přívod čerstvého vzduchu předehřátého na příjemnou teplotu. V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole. Potřeba energie na vytápění a chlazení zůstává přitom velmi nízká,“ říká Čejka.

Radiožurnál, 17. 1. 2024:

Vítězslav MALÝ, ředitel sdružení Centrum pasivního domu: Nová zelená úsporám Light nemá cíl v tom, aby pomáhala ke komplexním renovacím, spíš se právě snaží přes jednotlivá dílčí opatření pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

iRozhlas, 17. 1. 2024: Znovu startuje program Nová zelená úsporám light. Podmínky jsou stejné, rozšířil se ale okruh žadatelů

Ministerstvo také přesněji definovalo nároky na instalaci fotovoltaiky. Důvodem byly některé firmy, které podle ministerstva zneužívaly zranitelnosti nízkopříjmových skupin. Nabízely například systémy pro solární ohřev vody, které měly zanedbatelnou úsporu energie nebo systém jednoduše nedotáhly a chtěly další peníze.

„Za další úplatu nabízeli vyladění toho systému, což by tato změna měla svým způsobem eliminovat. K určitému zneužívání docházelo, ale bohužel, jak byl nastavený ten systém, tak nemotivoval k tomu, aby se to nedělo,“ vysvětluje ředitel sdružení Centra pasivního domu Vítězslav Malý.

ČT24, 17. 1. 2024: Odpolední vysílání Studio ČT24

Jakub Musil, redaktor ČT
Přidá Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu, i Vám přeju hezký den. Dobrý den. Jak důležitý podle Vás tenhle dotační program je?

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Určitě je součástí celého balíčku Nové zelené úsporám a tím, že je zaměřen na seniory a nízkopříjmové domácnosti a teď se nově byl rozšířen i na rodiny, které pobírají příspěvek na dítě, tak je součástí sociální politiky státu a myslím si, že přispívá k tomu, aby pomáhal s úsporami energie v těchto skupinách.

Jakub Musil, redaktor ČT
V čem tedy vidíte jeho největší výhody? Případně na druhou stranu nějaké slabiny? Protože už podobný program, kromě toho rozšíření, o kterém jste mluvil, už jsme tady měli, tak ukázalo se za tu dobu, že přece jenom má nějaké slabiny.

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Určitě má a myslím si, že i to, že byl pozastaven a došlo k revizi podmínek a zpřísnění určitých částí, bylo opodstatněno. My jako Centrum pasivního domu jsme už od samotného začátku na nějaká problémová místa upozorňovali, například se to týkalo jak samotného nastavení programu, tak i role energetických konzultantů a poradců, kteří by měli pomáhat domácnostem s kvalitní renovací. Je potřeba. aby program byl dále upravován a nastavován tak, aby byl co nejefektivnější. Zároveň jeho pozitivum spočívá právě v tom, že pomáhá nízkopříjmovými alespoň nějaká úsporná opatření realizovat. Už teď si ale musíme uvědomit, že má-li jít Česká republika cestou bezemisních budov, tak je strašně důležité, aby už nyní ty renovace, které probíhají, byly pokud možno co nejkomplexnější a vždy byla zhodnocena možnost renovace celého objektu a opatření nebyla realizována ad hoc.

Jakub Musil, redaktor ČT
No a jak se právě za poslední roky, které přinesly vysoké ceny energií, proměnil zájem o renovace, které v této oblasti mohou docela dost pomoct?

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Zájem všeobecně vyrostl raketově, lidé mají zájem o všechny druhy opatření, ať už jde o výměnu oken, zateplení nebo samozřejmě o výměnu zdroje energie, případně o fotovoltaické systémy. Za posledních několik měsíců se ale poptávka snížila. Z logiky věci. Ceny šli dolů a lidé čekají, co se stane s úroky. A spíše vnímáme takové spící období před jarem, kdy by teoreticky zase mohlo vše bouchnout a ten zájem lidí s příchodem jara, teplého počasí by mohl narůst.

Jakub Musil, redaktor ČT
Co z vašeho pohledu v té oblasti renovací podceňují? Kde je dobré třeba u té renovace začít, na co se soustředit, co nevynechat?

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Jak už tady zaznělo, to primární, a to, co lidé nejvíce podceňují, je samotná konzultace s odborníkem. Správně renovovat budovu není jednoduché a je nutné zvážit mnoho prvků tak, aby byly eliminovány klasické neduhy českých renovací jako jsou realizace ad hoc vedoucí například k tepelným mostům a s tím souvisejícím plísním. Cílem renovace by vždy měla být nejen úspora energie, ale hlavně zdravé vnitřní prostředí s čerstvým kvalitním vzduchem, bez plísní a bez prachů.

Jakub Musil, redaktor ČT
V poslední době jsme viděli také velký zájem o fotovoltaiku. Jak velká by ta investice tam měla být, aby to fungovalo efektivně?

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
To je složitá otázka. My v Centru pasivního domu doporučujeme pro rodinné domy spíše menší fotovoltaiky okolo 4 kWp. Ale vždy záleží na tom, jak je ten daný dům velký, jakou má potřebu elektřiny a vůbec na celkovém konceptu toho domu. Nelze to jednoduše paušalizovat, avšak vždy by ta instalace měla podléhat nějakému celkovému posouzení konceptu toho domu a vůbec toho, jestli to je potřeba, není to potřeba a do jaké míry se to tomu majiteli vyplatí.

Jakub Musil, redaktor ČT
Jaké jsou základní zásady při výběru vhodné firmy na instalaci fotovoltaiky. Protože v posledních měsících se vyrojily jaksi nepoctivé firmy, které potom zkrachovaly nebo nedodaly to, co měly, tak na co si dát pozor.

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Já osobně bych určitě vybíral. Existuje mnoho portálů, které poskytují recenze firem a společností a další cenné informace o tom, kdo a jak funguje a jak kvalitní a zodpovědná ta firma je. Potom je důležité oslovit jich hned několik a ty jednotlivé nabídky si porovnat, určitě nebrat první firmu, která vám něco nabídne, případně neskákat na jakékoliv verze podomních prodejců.

Jakub Musil, redaktor ČT
Jaké můžou být ty úspory? Nejenom při instalaci fotovoltaiky, ale při větší rekonstrukci nebo renovaci toho domu? V jakých řádech se pohybujeme?

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Budeme-li, hovořit o komplexní renovaci, tak se můžeme dosáhnout klidně 60–90 % úspory na energii v tom daném domě oproti původnímu stavu. Ta úspora v sobě zahrnuje kvalitní obálku, dostatečnou tloušťku izolace, okna s trojskly, ideálně s předsazenou montáží. Tak jak je to teď znázorněno na videu. A k tomu potom samozřejmě dále vhodně nastavit otopnou soustavu s odpovídajícím zdrojem. Případně instalovat solární ohřev vody, případně fotovoltaiku s tím, že poté ta úspora těch nákladů může být od desítky tisíc u těch kvalitnějších domů, tak i do řádu stovek tisíc korun ročně v případě porovnání nějakého domu třeba z roku 1970. Příklad nezatepleného bez jakýchkoliv opatření do toho standardu blížící se pasivnímu domu.

Jakub Musil, redaktor ČT
Říká ředitel centra pasivního domu Vítězslav Malý. Díky mockrát za komentář, přeju hezký den.

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu
Na shledanou. Děkuju mockrát.

Hospodářské noviny, 11. 1. 2024: Česko renovuje domy příliš pomalu. Stavebníci a stát přišli s nápady, jak to změnit

Evropské směrnice požadují snižování spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 procenta ročně. Zároveň by měly unijní státy dosahovat takových úspor, aby celková spotřeba energie klesala v průměru každý rok o 1,5 procenta. Do roku 2050 mají být navíc všechny budovy v EU bezemisní. Podle Michala Čejky, konzultanta úspor z Centra pasivního domu, je proto nutné se soustředit na komplexní renovace budov.

ČT Události, 19. 12. 2023: Úvěry k programu Oprav dům po babičce

Milan Brunclík, redaktor ČT
Peníze na úvěry dá dohromady půl napůl stát z modernizačního fondu, tedy z prodeje emisních povolenek a stavební spořitelny z vlastních zdrojů. K dispozici bude pro začátek šest miliard. O dotaci požádalo od září zatím 600 domácností, s možností půjček očekává rezort životního prostředí zvýšení zájmu.

Michal Čejka, konzultant energetických úspor, Centrum pasivního domu
Míří přesně ke komplexním renovacím. Tam byly finanční prostředky poměrně významnou bariérou. Možnost půjčit si zvýhodněně tuto bariéru odstraňuje a komplexní renovace dlouhodobě považujeme za nejlepší důchodové pojištění.

Euractiv.cz, 4. 12. 2023: Decarbo Brief

Z listopadových výsledků zprávy EU Buildings Climate Tracker (EU BCT) vyplývá, že země EU nerenovují budovy dostatečně rychle. Nejhůře jsou na tom země střední a východní Evropy včetně Česka.

Kurzy.cz, 23. 11. 2023: Česko zaostává v renovacích budov. Zrychlit ale musí celá EU, jinak uhlíkové neutrality v roce 2050 nedosáhne | Kurzy.cz

ČT24, 10. 11. 2023: Studio ČT24 16:30 min

Ondřej Topinka, moderátor
Zájem o pasivní domy v Česku roste, za posledních 12 let stoupl jejich počet z 200 na 2000. Řada z nich vznikla v obcích, které před dvěma lety poničilo tornádo. Právě tam dnes začínají dny pasivních a domů. No a v hruškách na Břeclavsku je teď také kolegyně Barbora Randýsková. Barboro, hezké odpoledne. Kolik takových domů tedy stojí? Přímo v hruškách?

redaktorka
Hezké odpoledne i ode mě. Tady v hruškách na Břeclavsku stojí celkem tři pasivní domy, patří mezi narůstající počet pasivních domů v celé České republice. No, a to, že je o tento typ domu opravdu zájem, tak potvrzuje třeba i počet žadatelů o dotaci nové zelené úsporám, těch je dosud celkem 32, co se týče rodinných domů a taky jeden, co se týče bytového domu, celkem žadatelé chtějí zhruba 17 000 000 Kč, nakolik takový dům vyjde, tak o tom už budu povídat se svým dnešním hostem a tím je Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu, krásný den. Dobrý den, pane řediteli. Co bylo nejtěžší na přeměně tohoto poničeného domu tady v hruškách na Břeclavsku, před kterým se právě teď nacházíme.

Vítězslav Malý
Tak asi nejtěžší na tom byl celý ten šok a která rodina utrpěla, neboť ten dům byl kompletně zničen a v podstatě nezůstaly ani základy a musel být kompletně postaven znovu s tím, že určitým limitem bylo to, že musel být postaven v rámci původního, původních základů, to znamená původních rozměrech.

redaktorka
To znamená, že z toho původního domu ale nezbylo nic.

Vítězslav Malý
Ne, opravdu nic.

redaktorka
My jsme se bavili o tom, kolik je pasivních domů v hruškách a kolik jich je tedy celé oblasti tady po tornádové na jižní Moravě.

Vítězslav Malý
Tak jsou tu desítky. Bohužel. Rádi bychom jich bylo víc, ale jsou to nižší desítky domů.

redaktorka
Můžeme si říct, jakou úsporu přeměna majitelům domů ročně přinese? Dá se to vyčíslit?

Vítězslav Malý
Určitě ano. Ten původní dům měl spotřebu víc než 50 MWh ročně, dům, který teďka momentálně vidíte, který je postavený v pasivním standardu, tak ta potřeba za minulý rok byly pouze, spotřeba byla pouze 4 MWh, to znamená víc než devadesátiprocentní úsporu.

redaktorka
A co se týče té finanční částky, to se dá zmínit.

Vítězslav Malý
Ano, jedná se o nějakou úsporu okolo 90 000 Kč za rok.

redaktorka
V čem je tedy konkrétně tento dům specifický? Pojďme si ho trošku popsat.

Vítězslav Malý
Tak je samozřejmě postaven na principech pasivního standardu, to znamená, má velmi kvalitní obálku, využívá vzduchotechnickou a jednotku a tepelné čerpadlo, on je velmi nízkém výkonu dvě celý 4 kWh kilowatt a celkově poskytuje velmi vysoký komfort během celého roku a ta potřeba energie velmi nízká.

redaktorka
My jsme v úvodu zmínili, že je nárůst pasivních domů v posledních letech v Česku docela výrazný. Kdy vy jste ho začali a pozorovat a čím si ho vysvětlujete?

Vítězslav Malý
Tak já doufám, že si ho vysvětlujeme naší činností centra jako takového a našich členů. Každopádně ten nárůst je relativně stabilní od nějakého roku 2010, přibližně 1 % za rok a doufáme, že ten zájem bude vyšší a vyšší i díky podpoře z nové zelené úsporám a nové pasivní domy budou růst jako houby po dešti.

redaktorka
Můžeme si zmínit, nakolik postavení rodinného domu pasivního průměrně vyjde, nebo se to nedá říct.

Vítězslav Malý
Asi se to dá říct, každopádně to záleží, to úplně stejné jako u auta, můžete si postavit dům za 56, 7 milionů, ale i za 20. To důležitá informace je, že pasivní dům není nijak extrémně finančně náročnější než klasický dům postavený podle legislativy momentálně existující v rámci České republiky. S tím, že ty vícenáklady se pohybují okolo 2–10 %.

redaktorka
O víkendu je tady tedy akce těchto pasivních domů, s čím se na vás lidé nejčastěji obrací.

Vítězslav Malý
A velmi často trpí určitými mýty ohledně pasivních domů. Rádi si chtějí vyzkoušet, jak se opravdu v tom domě žije, poznat zkušenosti těch obyvatelů, vyvrátit si mýty, třeba to, že si nesmí otvírat okna a nebo případně vůbec to, jakým způsobem funguje vzduchotechnika a podobně.

redaktorka
Já vám děkuji za rozhovor.

Vítězslav Malý
Taky děkuji, na shledanou.

moderátor
To byl Vítězslav Malý, ředitel centra pasivního domu a já doplním, že se nejedná pouze o rodinné domy, které jsou pasivní, ale jsou to často i veřejné budovy. Jednou takovou je například domov pro seniory v Modřicích na Brněnsku, který vznikl před devíti lety, vyšel celkem na 64 000 000 Kč. A tomu finálnímu výsledku předcházely dlouhé roky příprav.

ČT1, 10. 11. 2023: Události v regionech (Brno), Každý desátý dům postavený loni v Česku splňoval standardy tzv. pasivní budovy 10:40

Ivana Bártová, moderátorka ČT
Každý desátý dům postavený loni v Česku splňoval standardy tzv. pasivní budovy. Pro jejich majitele to znamená úsporu energie. Výstavbu podporuje i Ministerstvo životního prostředí až 0,5 milionem korun na dům.

Tomáš Foltán, redaktor
Ladislav Štěrba žije se svou ženou v Hruškách na Břeclavsku. Před dvěma lety jim tornádo zničilo dům. Postavili si nový v režimu tzv. pasivních domů.

Ladislav Štěrba, majitel domu, Hrušky
Já jsem byl jeden z prvních, kterej se hlásil k něčemu takovýmu tady v obci v Hruškách. Jednoznačně je to posun, poloviční spotřeba jako a komfort lepší.

Tomáš Foltán, redaktor
Nová budova v podobě dřevostavby je vytápěná teplovzdušným tepelným čerpadlem. Na střeše pracují fotovoltaické panely. Součástí je i jednotka řízeného větrání. Počet takových domů, jako je tento, v Česku roste, před 12 lety jich bylo 200. Od té doby se jich počet téměř zdesetinásobil na 2 tisíce.

Vítězslav Malý, ředitel, Centrum pasivního domu
Předpokládáme, že během následujících let to postupně bude růst o 5 % cca ročně.

Tomáš Foltán, redaktor
Mezi prvními průkopníky byl i dům pro seniory v Modřicích na Brněnsku. Funguje od roku 2013 a nabízí 41 bytů. V nich žijí samostatní senioři, jako je i 72 letá Helena Halušková, v bytě bydlí od jeho postavení.

Helena Halušková, majitelka bytu pro seniory, Modřice
To topení jsem ještě nezapla, protože fakt tu mám teplo, já tu mám nyní 24 stupňů, no v létě je tu fakt horko.

Hana Chybíková, /KDU-ČSL/
Chtěli jsme, aby dům byl šetrný k přírodě a aby náklady na provoz pro ty seniory, kteří jsou tady ubytovaní, byly co nejmenší.

Tomáš Foltán, redaktor
Celkem stál domov 87 milionů Kč, část ve výši 6 milionů pokryla dotace Nová zelená úsporám. Dotace ale Ministerstvo životního prostředí nabízí i pro pasivní rodinné novostavby. V aktuální výzvě si o ni požádalo 33 zájemců s projekty v hodnotě přes 17 milionů Kč.

Petr Hladík, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/
Zároveň také podporujeme pasivní novostavby především ve veřejných budovách. Tedy v kulturních domech, školách, školkách nebo třeba společenských zařízeních.

Tomáš Foltán, redaktor
Ode dneška až do neděle mohou zájemci navštívit napříč Českem vybrané pasivní budovy. Nutností je registrace předem. Tomáš Foltán, Česká televize, Hrušky a Modřice

Deník.cz, 10.11. 2023: Tornádo je připravilo o střechu nad hlavou. Manželé si nyní chválí pasivní dům

„Původní výpočty u tohoto projektu počítaly se spotřebou asi šest megawatthodin za rok. Reálná spotřeba domu manželů Štěrbových je ale ještě o třetinu nižší. Vzduchotechnika s rekuperací navíc udržuje velmi kvalitní vzduch, žijí ve zdravějším vnitřním prostředí,“ popsal ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý.

Radiožurnál, 6. 11. 2023: Přes 90 % Čechů se v posledním roce snaží šetřit energií víc než v minulosti

Věra Štechrová, moderátorka
Přes 90 % Čechů se v posledním roce snaží šetřit energií víc než v minulosti. Většina z nich například omezuje svícení nebo vytápění. K větším úsporným investicím, jako je zateplení nebo pořízení úspornějšího kotle, se ale rozhodla méně než desetina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu organizace Budovy 21. 80 % domácností je ale připraveno podle průzkumu agentury IPSOS do úsporných opatření investovat. A tak jim teď poradíme s Michalem Čejkou z Centra pasivního domu, které se zabývá zdravým a úsporným projektováním, stavěním a bydlením. Dobrý den.

Michal ČEJKA, Centrum pasivního domu
Dobrý den i vám.

VŠ: Která z těch opatření, co se nabízejí, patří mezi ta, co ušetří nejvíc energie? Dá se to jednoduše říct?

MČ: Principiálně ano, rozhodně jsou to většinou ta dlouhodobá opatření a opatření, která řeší podstatu věci, a k těm určitě patří například komplexní zateplení obálky budovy, takový ten tepelně izolační kožíšek, ale principiálně je velmi důležité opatření, velmi efektivně kombinovat, dělat tzv. komplexní renovaci, to znamená renovovat jednou a pořádně, tam lze těch úspor dosáhnou někde na úrovni, řekněme, 65–90 % původní spotřeby energie. Nesalámovat to na jednotlivá opatření, tam to bývá poměrně neefektivní a úspora bývá běžně pouze okolo 30 %.

VŠ: No, většinu lidí podle toho průzkumu od větších opatření odrazuje ta vysoká počáteční investice, tak jaké možnosti dotací se v tomhle směru nabízejí a ví o nich podle vás lidé dostatečně?

MČ: Říkáte to naprosto správně. Je to ta největší bariéra, která tady je, a to jsou ty počáteční investice, která neumožňuje efektivně realizovat ty komplexní opatření, o kterých jsem mluvil. Právě tuto bariéru bourají programy podpory, je to především program Nová zelená úsporám a jeho podvarianty, což je Nová zelená úsporám Light a především nově otevřený program Oprav dům po babičce, který nyní nabízí i financování dopředu, je to sice za tu nejlepší, nejkomplexnější, nejkvalitnější renovaci, která je, ale umožňuje lidem dostat dotaci dopředu před realizací a navíc spojit to s výhodným renovačním úvěrem.

VŠ: Kolik procent ta dotace pokryje zhruba pro představu?

MČ: Máme to tak z příkladů, které jsme modelovali, tak někde kolem 50 a 60 % investičních nákladů do těch energeticky úsporných opatření.

VŠ: No, ono hodně lidí bydlí taky v bytových domech, kde se musí na takových opatřeních shodnout více majitelů bytů. Tak jak velká to bývá překážka, jaké programy se nabízejí třeba přímo pro ně?

MČ: Tak je tady klasický program Nová zelená úsporám, akorát teda ve formě pro bytové domy a majitelé bytových domů nebo SVJ. Největší překážkou jsou ti majitelé sami, protože se musí dohodnout v rámci té své schůze a tam padá skutečně obrovské množství mýtů a jakmile překonají tento bod a rozhodnou se cokoliv realizovat, tak už je to pro ně jednodušší. Za ty lidi vyřizuje tu žádost a společenství vlastníků jednotek a má i jednodušší způsoby, jak žádat o dotaci.

VŠ: Vy jste řekl, že tam padá spousta mýtů, tak pojďme některé z nich vyvrátit. Mě třeba napadá to typické, že když zateplím fasádu nebo vyměním okna, tak budou v bytech plísně. Je to pravda?

MČ: No, je to právě naopak. Kvalitním zateplením obálky budovy se eliminují tzv. tepelné mosty, a tedy i místa, kde by mohlo docházet ke kondenzaci té vody a vzniku plísní. Takže ty mýty skutečně některé jsou postavené na hlavu a většinou, jak vznikly, zrovna tento konkrétní mýtus, tak bylo při pouhé výměně oken, kdy lidé přestali větrat a měli na budově spoustu tepelných mostů, tak tam skutečně vznikaly plísně.

VŠ: Co ještě často si lidé představují a není to úplně pravda?

MČ: Tak hodně často říkají, že 10 cm zateplení stačí, ono to je stejné, jako kdyby si vzali do mrazu pouze tričko nebo mikinu. Reálně je nejvýhodnější ekonomicky nejlepší tloušťka tepelné izolace někde mezi 18-24 cm. Velmi často zmiňují nebo si představují, že stačí, když dají do nezatepleného energeticky náročného domu tepelné čerpadlo, představují si vysokou úsporu, ale realita bývá úplně někde jinde. To samé platí o fotovoltaice, také je sama o sobě nezachrání. Tohle to jsou efektivní technologie, které patří jako součást komplexní renovace do těch energeticky úsporných domů, tam stojí méně peněz, mají efektivnější provoz.

VŠ: Takže stojí to za to se na to určitě podívat podrobně. Za chvíli budou zprávy, my jsme mluvili s Michalem Čejkou z Centra pasivního domu. Děkuju za to, na slyšenou.

Michal ČEJKA, Centrum pasivního domu
Díky, na shledanou.

iDnes.cz: 5. 11. 2023: Inflace v říjnu vzrostla nad osm procent. Češi šetří na energiích víc než dřív

Přes 90 procent Čechů se v posledním roce snaží o úspory ve spotřebě energií více než v minulosti. Převážně k tomu volí spíše menší úsporná opatření typu omezení svícení nebo vytápění. Větší investice, jako jsou například zateplení či pořízení úspornějšího kotle, realizovala méně než desetina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu organizace Budovy21.

Češi v úsporách podle průzkumu, který udělala agentura Ipsos letos v říjnu mezi 1050 respondenty, topili nejčastěji méně, případně později než v minulosti. K tomuto opatření přistoupila dosud více než polovina dotázaných. Téměř stejné procento lidí volilo méně svícení nebo využívání úsporných žárovek. Necelá polovina respondentů snížila svou spotřebu teplé vody. Zhruba pětina lidí si kvůli úspoře koupila úspornější spotřebiče. Lépe těsnící okna si zajistilo 11 procent Čechů.

Investice do větších opatření, jako jsou například zateplení domu, výměny oken či pořízení šetrnějšího zdroje vytápění, zatím realizovalo méně než deset procent lidí. Většinu lidí podle průzkumu od větších opatření odrazuje vysoká počáteční investice. Pro více než čtvrtinu Čechů je největší překážkou dlouhá finanční návratnost.

Podle organizace Budovy21, která se zabývá nízkouhlíkovou transformací české ekonomiky zejména v energetice a stavebnictví, je přitom častým problémem, že lidé neznají skutečnou finanční návratnost úsporných opatření. Návratnost se podle organizace proti minulosti výrazně zkracuje. Lidé často neví, jak využívat některé finanční nástroje, například dotační program Nová zelená úsporám, uvedla.

Letos program využilo kolem deseti procent respondentů, což je méně než loni, uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Organizace také upozornila na časté mýty kolem úsporných opatření, které lidi odrazují. Jde například o využití některých materiálů pro zateplení a další.

Metro.cz, tisk, 5. 11. 2023: Nesvítí, netopí. Jak šetříme energiemi

Podle organizace Budovy21, která se zabývá nízkouhlíkovou transformací české ekonomiky zejména v energetice a stavebnictví, je přitom častým problémem, že lidé neznají skutečnou finanční návratnost úsporných opatření. Návratnost se podle organizace oproti minulosti výrazně zkracuje. Lidé nevědí, jak využívat finanční nástroje, například dotační program Nová zelená úsporám, uvedla. Letos program využilo kolem 10 procent respondentů, což je méně než loni, uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Organizace upozornila i na časté mýty kolem úsporných opatření, které lidi odrazují. Jde například o využití některých materiálů pro zateplení a další.

České noviny, 5. 11. 2023: Průzkum: Češi řeší spotřebu energií více než dříve, volí hlavně menší opatření

Podle organizace Budovy21, která se zabývá nízkouhlíkovou transformací české ekonomiky zejména v energetice a stavebnictví, je přitom častým problémem, že lidé neznají skutečnou finanční návratnost úsporných opatření. Návratnost se podle organizace proti minulosti výrazně zkracuje. Lidé často neví, jak využívat některé finanční nástroje, například dotační program Nová zelená úsporám, uvedla. Letos program využilo kolem deseti procent respondentů, což je méně než loni, uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Organizace také upozornila na časté mýty kolem úsporných opatření, které lidi odrazují. Jde například o využití některých materiálů pro zateplení a další.

Euractiv.cz, 2. 11. 2023: Česko musí přidat v renovacích budov. Jejich výhody je potřeba vysvětlit občanům, shodují se experti

Jako odpověď a možné řešení se nabízí státní podpora ruku v ruce s poradenstvím a edukací občanů. „Když dáme investorovi správné informace, může se svobodně rozhodnout. Finanční prostředky jsou bohužel bariérou, ale existují i renovační úvěry a podobně. Lepší je zainvestovat a udělat renovaci jednou a pořádně,“ dodal odborný poradce Centra pasivního domu Michal Čejka.

„České stavebnictví by s tím nemělo mít problém, pokud budou zvolené rozumné termíny pro plnění a budeme se moct bavit o tom, co je realizovatelné. Lidé chtějí platit za reálná opatření,“ reagoval v debatě Michal Čejka. Klíčem jsou podle něj komplexní renovace, které jsou mnohem efektivnější. Jejich výhoda a přínos se ale lidem musí též vysvětlit.

České noviny, 18. 10. 2023: Klimaticko-energetický plán vyvolal v oboru rozporuplné reakce

Omezování topení uhlím v domácnostech sledoval nedávný průzkum společnosti Budovy21. „Pro postupné omezování topení uhlím v domácnostech je 59 procent Čechů. Nesouhlasí s tím naopak 80 procent těch, kdo uhlí sami doma využívají, což jsou už ale jen čtyři procenta domácností. Tři čtvrtiny z nich neplánují do pěti let měnit způsob vytápění,“ řekla Michaela Valentová z FEL ČVUT.

ProEnergy.cz, 10. 10. 2023: Česko má velké rezervy – jen renovací těch nejméně úsporných domů by mohlo na účtech za energie ušetřit až 561 miliard korun

Michal Čejka, Centrum pasivního domu, nezávislé sdružení soustředící se na energeticky úsporné stavby, říká:

,,Z průzkumu je vidět, že Češi nechtějí platit zbytečně vysoké částky za energii a uvědomují si, že podstatnou v roli v tom hraje jejich energeticky náročné bydlení. Uvítali by zachování systematické a dlouhodobé podpory investic do úsporných renovací domů, protože ty jim v budoucnu mohou výrazně snížit účty za energii nebo alespoň vytvořit bariéru proti případnému růstu nákladů. Což zároveň dává ekonomický smysl i pro stát. Místo pravidelného dotování energie lidem zasažených energetickou chudobou jim nabídne chytrou a výhodnou investice do úspor.“

ČT1, 26. 9. 2023: Dotace na opravu starých domů

Milan Brunclík, redaktor ČT
V pražské Lhotce vyrostl v roce 1932 podle tehdejších standardů a od té doby tady bez větších zásahů stojí. Co vás napadne, co je potřeba všechno udělat?

Michal ČEJKA, redaktor ČT
No, principiálně úplně všechno.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Já jsem si to myslel.

Michal ČEJKA, redaktor ČT
Je to na komplexní renovaci.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Michal Čejka se zabývá renovacemi budov a jen trocha polystyrenu tady podle něj nebude stačit.

Michal ČEJKA, redaktor ČT
Ty domy nemají kožíšek, obálku tepelně izolační, tudíž ztrácejí velké množství energie, kdyby se ten dům provozoval za těch podmínek, ve kterých je teďka, tak to rodina středně příjmová těžko utáhne.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Bydlet tady chce rodina Jany Pfauserové. Dům zdědila a původnímu majiteli slíbila, že se o něj postará.

Jana Pfauserová, majitelka domu
Že to nezbouráme a že to prostě budeme se snažit tady zachovat.

Milan Brunclík, redaktor ČT
A teď to plníte.

Jana Pfauserová, majitelka domu
A teď to plním, protože mně se i tahleta koncepce tohohle domečku líbí.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Cenu rekonstrukce odhaduje Michal Čejka na 2 až 2,5 milionu korun, z toho polovinu bude stát zateplení. Majitelka chce využít dotace a počítá i s prodejem bytu.

Jana Pfauserová, majitelka domu
Na jaře, začátkem léta, tak jsem nikde neslyšela podmínku, že člověk musí vlastnit pouze jenom tu jednu nemovitost.

Milan Brunclík, redaktor ČT
To je novinka?

Jana Pfauserová, majitelka domu
To je novinka, ale to se asi ještě o to budu muset zajímat víc.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Rodina sama se už pustila do výměny oken. Potřeba bude taky zateplení stěn, střechy a podlahy a nové topení, konkrétně tepelné čerpadlo, odborník doporučuje i řízené větrání, střešní fotovoltaiku nebo stínění oken.

Michal Čejka, konzultant energetických úspor, Centrum pasivního domu
Okna jsou kvalitní, kvalitní okno se pozná tak, že se nám nerosí zevnitř, ale naopak zvenku, navíc jsou tedy osazeny vzduchotěsnící pásky. Pro mě je to ideální, protože v takovémhle případě se dá všechno udělat kvalitně, pořádně.

Milan Brunclík, redaktor ČT
A naráz.

Michal Čejka, konzultant energetických úspor, Centrum pasivního domu
A naráz najednou.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Opozice i koaliční partneři kritizovali dotace jako příliš štědré. Podle ministra životního prostředí doplňují novou zelenou úsporám, dosud ji využívali často lidé s vyššími příjmy, teď cílí hlavně na mladé rodiny a nabízí podporu i formou zálohy.

Petr Hladík, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/
Tady vlastně to otáčíme a směřujeme právě k těmto lidem, kteří jsou schopni splácet šest 8000 měsíčně, ale nemají naspořeno milion a půl, dva miliony na komplexní renovaci, rekonstrukci svého staršího domu.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Ta přináší největší úspory. Náklady může snížit o 60 až 90 %. Milan Brunclík, Česká televize.

E15, tisk, 21. 9. 2023: Dokončení energetické koncepce se stále odkládá

Návrhy pracují s tím, že po roce 2035 vzniknou až čtyři nové velké reaktory v Temelíně a Dukovanech a první malý. Více než dříve ale věří také v energetické úspory v budovách. „Počítají s progresivním renovačním scénářem, tedy až s třikrát rychlejším tempem oprav budov oproti stávajícímu stavu a s opravdu kvalitními renovacemi,“ doplňuje konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.

Hospodářské noviny, 12. 9.: Jak udělat z nehospodárné stavby úspornou? Expert ukazuje, jak na to a kolik to bude stát

Podle Michala Čejky, odborného konzultanta z Centra pasivního domu, ale má i tak šanci stát se úspornou stavbou a dostat se mezi třídy A až B. Popisuje, co všechno v něm lze rekonstruovat a kolik by to stálo. 

Právo, tisk, 9. 9. 2023: Žádosti o milion na dům už za dva týdny

„Splnit požadavky programu Oprav dům po babičce není vůbec jednoduché. Program cílí výhradně na komplexní renovace stávajících budov čítající zateplení vnějších stěn, střechy domu, instalace nových kvalitních oken s izolačním trojsklem a ideálně i zateplení alespoň části stropu suterénu včetně dobře vyřešených stavebních detailů,“ upozornil Vítězslav Malý z Centra pasivního domu.

Lidové noviny, tisk, 9. 9. 2023: Spouští se Nová zelená úsporám i „dům po babičce“

To, že dotaci z Oprav dům po babičce získají jen komplexní renovace, hodnotí pozitivně zástupci profesního sdružení Centrum pasivního domu, podporují i vyšší příspěvek na projektovou dokumentaci. Za nadbytečnou naopak označili podporu rekreačních domů, výhrady mají i k příspěvku na dítě, které podle nich nemá s energetickými úsporami nic společného.

ČT24 – Studio 24, 8. 9. 2023

Dotační program už během jeho ohlášení kritizovala opozice, ale i koalice. Podle některých je totiž příliš Štědrý a i s ohledem na škrty v rozpočtu je příliš právě, jak jsem říkala, Štědrý. Třeba podle hnutí ANO je program velice široce zaměřený a pomůže spíš movitějším občanům právě na rekonstrukci chat. Podle ministra Hladíka to ale není pravda, ten to odmítá s tím, že cílem je hlavně zvýšit dostupnost bydlení mladým rodinám s dětmi, ušetřit na energiích a také snížit zástavbu úrodné půdy, protože podle ministerstva životního prostředí každý šestý dům v Česku je prázdný, je to celkem asi 400 000 domů. No a podle dalších odborníků je 3/4 domů postavených před rokem 1980, tak tyto domy právě potřebují rekonstrukci a zateplení. Vedle mě už je odborník z centra pasivního domu pan Michal Čejka, Pěkný den. Dobrý den, tak mluví se o tom tedy, že lidé nerekonstruují byty právě proto, že nemají dostatek peněz, anebo že se obávají té náročnosti stavebních prací. Pomůže tento program.

Michal Čejka
A Máte pravdu, největší bariérou je disponibilní finanční prostředky. Na začátku před renovací v Čechách lidé renovují hlavně z toho, co mají k dispozici. A právě program opravdu po babičce má tuto bariéru shodit a umožnit lidem komplexní renovaci předfinancovat, ať už dotací předem, anebo zvýhodněným úvěrem.

mluvčí
Jak už jsem zmiňoval, v Česku je řada domů, které potřebují právě tu kompletní rekonstrukci. Jsou i v Praze, protože jeden z nich je ostatně za námi, tak co všechno by třeba na tomto domě bylo potřeba udělat? Nakolik by to vyšlo.

Michal Čejka
V rámci programu opravdu po babičce, je nejdůležitější kompletní zateplení totzn, zateplení vnějších stěn, střešního pláště, stropu k suterénu, výměna oken, ale můžete doplnit i efektivní technologie nebo obnovitelné zdroje.

mluvčí
Pojďme se podívat konkrétně. Prakticky, pokud tedy rodina má nějaký dům, který by potřeboval rekonstrukci, kompletní rekonstrukci, co má udělat?

Michal Čejka
A určitě v prvním sledu oslovit specialistu, odborníka, který pomůže s koncepčním návrhem. Dům si projde, řekne, co by se na domě dalo udělat, navrhnout a jak to provést co nejefektivněji, následně je to specialista, projektant, který tyto návrhy zrealizuje, z pohledu projektové dokumentace dojde k podání žádosti o dotaci a pak už zbývá pouze vybrat stavební firmu a návrh realizovat.

mluvčí
Největším úskalím jsou zmiňované finance. Ministerstvo životního prostředí započítalo do projektu i bonusy, tak o co půjde?

Michal Čejka
Je tam několik bonusů, ať už je to na znevýhodněné kraje a nebo například nový bonus na nezaopatřené dítě ve výši 50 000 Kč, případně kombinační bonusy na více realizovaných opatření současně.

mluvčí
Vy s tím máte velké zkušenosti. Bude takto velká finanční podpora stačit?

Michal Čejka
Měla by, protože průměrná výše dotace v programu opravdu po babičce se bude pohybovat někde mezi 40-60 procenty.

mluvčí
A pokud lidé mají, řekněme, několik set 1 000 Kč do toho začátku, půjčí si, tedy dostanou tu dotaci od ministerstva životního prostředí, jak potom jim třeba stát ještě pomůže získat nějaké další peníze.

Michal Čejka
Je tam zvýhodněná půjčka, to znamená, nemusí si půjčovat pouze u komerčního subjektu za běžný úrok, který je dneska poměrně vysoký, ale bude tam zvýhodněný úrok, který, kde pomůže stát s garancí, a tudíž bude možné realizovat tyto opatření s nižším, výrazně nižším úrokem, než je běžné dneska.

mluvčí
Myslíte, že ten majetkový test, mluvilo se o tom, že by mohl, kvůli němu by mohli lidé méně žádat o tu dotaci? Myslíte, že tomu tak bude?

Michal Čejka
Je to možné, možná to směřuje k té výtce, že by to měl být program pro bohaté. Já si to v tomhle ohledu nemyslím, protože majetkový test znamená, že mám jednu nemovitost a z naší zkušenosti jsou to přesně typicky lidé, kteří vlastní nemovitost, ale nemají dostatek finančních prostředků na to jí zrenovovat tak, aby se v ní pohodlně žilo. A přesně jsem, je to zacíleno. To znamená, nikoliv pro bohaté, kteří vlastní několik nemovitostí, ale přímo pro rodiny, které to aktuálně potřebují.

mluvčí
A hlavním cílem má být také ta energetická úspora, takže když se na to podíváme, pokud lidé skutečně zainvestují do těch opatření, jak moc jim to přinese tu kýženou úsporu.

Michal Čejka
Opravdu po babičce cílí na komplexní renovace, to znamená ty úplné, ne pouze samostatná výměna okna například, ale opravdu kompletní renovace objektu a jako taková, pokud je provedena kvalitně a odborně, tak se majitelé mohou připravit na úsporu ve výši někde okolo 60, klidně až 90 % energie. Záleží, jak dobře a efektivně opatření navrhnou a provedou.

mluvčí
A když jste zmínil ty menší opatření, třeba výměna oken nebo, řekněme, i fotovoltaika, výměna tepelného zdroje, tak tam můžou, tento program pro to není určen, tak, jak mohou využít, jaké jiné programy mohou.

Michal Čejka
Využít, je základní program Nová zelená úsporám a ten umožňuje celou šíři podpory od dílčích renovací, což může být samostatná výměna oken, samostatné zateplení nebo instalace efektivního zdroje či obnovitelného zdroje, jako třeba fotovoltaické elektrárny. A ten umožňuje žadatelům opravdu celou šíři, od těch menších po komplexní záležitosti, nicméně financuje až ex post, to znamená po realizaci opatření. Já vám.

mluvčí
Děkuji za rozhovor a tedy doplním, že na program ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 40 miliard korun, počítá s tím, že by žádost mohlo podat až 40 000 domácností, no a úspěšní žadatelé, jak už bylo řečeno, budou moci žádat také od 1. ledna výhodný úvěr.

TV iDnes.cz, 8. 9. 2023, 8. 9. 2023: Odborník říká, s čím pomůže Oprav dům po babičce

Odborník Michal Čejka z Centra pasivních domů vysvětluje, na co vše je možné žádat příspěvek z programu Oprav dům po babičce a jak je potřeba při rekonstrukci splnit stavební parametry.

Blesk.cz, 8. 9. 2023: Hladík prozradil detaily u „Oprav dům po babičce“: Odkdy žádat o dotaci? Přibyl i majetkový test

To, že dotaci z Oprav dům po babičce získají jen komplexní renovace, hodnotí pozitivně zástupci profesního sdružení Centrum pasivního domu, podporují i vyšší příspěvek na projektovou dokumentaci. Za nadbytečnou naopak označili podporu rekreačních domů, výhrady mají i k příspěvku na dítě, které podle nich nemá s energetickými úsporami nic společného.

„Za jedinou opravdu problematickou část programu Nová zelená úsporám považuji příliš štědrou podporu samostatné instalace fotovoltaických elektráren, zvláště pak těch s výkonem nad 6 kWp (kilowatt-peak). Ty jsou pro většinu rodinných domů zbytečně předimenzované a větší část výroby tak majitelé prodají. Jedná se o nejméně efektivní část programu, která odčerpává tři čtvrtiny finančních prostředků,“ řekl konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.

Hospodářské noviny, 8. 9. 2023: Nové detaily programu Oprav dům po babičce: Kdy se spustí a jaké budou podmínky?

„Za jedinou opravdu problematickou část programu Nová zelená úsporám považuji příliš štědrou podporu samostatné instalace fotovoltaických elektráren, zvláště pak těch s výkonem nad 6 kWp (kilowatt-peak). Ty jsou pro většinu rodinných domů zbytečně předimenzované a větší část výroby tak majitelé prodají. Jedná se o nejméně efektivní část programu, která odčerpává tři čtvrtiny finančních prostředků,“ řekl konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.“

Echo24, 8. 9. 2023: Oprav dům po babičce. Ministerstvo startuje rozdávání milionů vlastníkům nemovitostí

„To, že dotaci z Oprav dům po babičce získají jen komplexní renovace, hodnotí pozitivně zástupci profesního sdružení Centrum pasivního domu. Podporují i vyšší příspěvek na projektovou dokumentaci. Za nadbytečnou naopak označili podporu rekreačních domů, výhrady mají i k příspěvku na dítě, které podle nich nemá s energetickými úsporami nic společného.“

Ekonews, 6. 9. 2023: V bytech bývá v létě natolik nesnesitelné horko, že zabíjí. Vedro doma ale předpisy neřeší

 „Žádný předpis v rezidenčních budovách navíc neřeší skutečnou teplotu naměřenou v reálných podmínkách,“ říká Michal Čejka konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu. „S ohledem na predikci vývoje klimatu, která přinese vyšší četnost, intenzitu a délku vln veder a nižší odolnost lidského organismu na vysoké teploty, by si dané téma zasloužilo podrobnější legislativní úpravu,“ domnívá se Čejka.

Ve výpočetních modelech by se podle něj měla přinejmenším zohlednit reálnější klimatická data včetně odhadovaného vývoje. „Požadavky by se měly odvíjet od dlouhodobých vln veder a měly by zohlednit i umístění budovy – vliv takzvaného tepelného ostrova,“ myslí si Čejka s tím, že nejohroženější jsou vysoce urbanizovaná místa, kde je tepelná zátěž výrazně vyšší než v běžné krajině.“

Metro.cz, 22. 8. 2023: Tři čtvrtiny českých domů a bytů neumějí čelit vedrům, trpí především senioři

Součástí vládní politiky musí být i pokračující odklon od plynových kotlů a uhlí a přechod na alternativní řešení, jako jsou elektrická tepelná čerpadla. „V rámci rekonstrukce budovy je nutné myslet na opatření proti letnímu přehřívání. Dobrá tepelně izolační obálka v létě zadržuje teplo a v zimě chrání před chladem. Rozhodně by se nemělo zapomínat na vnější zastínění oken, která jsou nejčastějším zdrojem přehřívání. K udržení příjemné teploty přispívá také řízené větrání s rekuperací tepla. Neuvážená instalace chlazení (klimatizace) může způsobit více problémů než užitku. Proto je lepší přehřívání předcházet,“ vysvětluje konzultant pro úspory energie ve společnosti Centrum pasivního domu Michal Čejka.

V kvalitních a dobře izolovaných budovách podle něj žije stále jen menšina populace. „Přitom je to řešení, které chrání jak před letními vlnami veder, tak před vysokými účty za energie v zimě. Proto podporujeme snahy o urychlení renovací, například v souvislosti s právě projednávanou směrnicí o energetické účinnosti budov,“ uzavřel.

Hospodářské noviny, 21. 8. 2023: Miliardy ročně se dají v Česku ušetřit výměnou zastaralých čerpadel. Jak je poznáte?

V jednom mají všichni odborníci jasno. Zastaralých čerpadel by se měli lidé zbavit. Vyplatí se to. „Stará oběhová čerpadla bez regulace otáček mají oproti modernějším tříotáčkovým nebo ještě lépe těm s plynulou regulací výrazně vyšší spotřebu,“ potvrzuje Michal Čejka, konzultant energetických úspor Centra pasivního domu. S ohledem na delší dobu chodu těchto zařízení se podle něj jedná o investice s rozumnou dobou návratnosti. „Proto je výměna oběhových čerpadel i součástí většiny projektů EPC (energy performance contracting – pozn. red.), tedy projektů s garantovanou úsporou a návratností do sedmi let,“ poznamenává Čejka.

ČT24, 20. 8. 2023: Nová pravidla pro rozúčtování spotřeby tepla, 50:47

„O energetických úsporách teď budu mluvit s Michalem Čejkou z Centra pasivního domu. Dobrý večer vám přeju. Michal ČEJKA, Centrum pasivního domu…“

Deník.cz, 20. 8. 2023: Opravit dům po babičce bude snadnější: Kdo může získat až milion či výhodný úvěr

„Díky razantnímu snížení nákladů na energie se jim tato investice vrátí asi do deseti let,“ uvedl konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.“

ČT1, Události, 29. 7. 2023, ČT24, 30. 7. 2023: Český plán na energetiku bez uhlí pro Evropskou komisi má zpoždění

Návrhy pracují s tím, že po roce 2035 vzniknou až tři nové velké reaktory v Temelíně a Dukovanech a první malý. Více než dříve ale věří taky v energetické úspory v budovách. „Počítají s progresivním renovačním scénářem, tedy až s třikrát rychlejším tempem renovací budov oproti stávajícímu stavu a s opravdu kvalitními renovacemi,“ doplňuje konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.

Obnovitelne.cz, 19. 7. 2023: Kalousek kritizuje podporu pro renovace domů. Rychle zapomněl, jak na domácnosti dopadla energetická krize

Přitom platí, že čím více komplexně zateplených domů, tím méně bude muset stát domácnosti v budoucnu zachraňovat. Svaz moderní energetiky spolu s konzultační společností Budovy21 již koncem předloňského roku ve společné pozici upozornil na markantní rozdíl dopadů cen energií na domácnosti v zatepleném a nezatepleném domě:

„Pokud má domácnost kvalitně zateplený rodinný dům s fotovoltaikou, tak může být rodinná spotřeba energie kolem pěti megawatthodin za rok. Naopak pokud je dům neúsporný, pak je třeba i přes 30 megawatthodin ročně, a to při daleko menším komfortu bydlení. Zdražení energie, ať už plynu nebo elektřiny o jeden nebo dva tisíce za megawatthodinu, je pro první rodinu dobře zvládnutelné, pro druhou jde o finanční katastrofu,“ stálo v tehdejším doporučení vládě.

Právo, 18. 7. 2023: Nové dotace na opravy domů

„Program umožní mladým rodinám dosáhnout na komfortní a energeticky úsporné bydlení díky nízkoúročeným půjčkám a dotacím vypláceným předem. Právě díky razantnímu snížení nákladů na energie se jim tato investice vrátí do deseti let,“ míní konzultant z Centra pasivního domu Michal Čejka.

Obnovitelne.cz, 14. 7. 2023: Nejlepší investicí jsou dnes renovace budov. Stát chce jejich tempo zvýšit několikanásobně

Podle Michala Čejky, konzultanta energetických úspor z Centra pasivního domu by bez snížení energetické náročnosti budov nedával žádný plán smysl. Budovy se na spotřebě energií podílí čtyřiceti procenty a stejný vliv mají i na produkci emisí oxidu uhličitého.

„Vítáme proto, že experti svou původní chybu modelace mělkých a pomalých renovací napravili. Nyní v modelování počítají s progresivním renovačním scénářem, tedy až s třikrát rychlejším tempem renovací budov oproti stávajícímu stavu a s opravdu kvalitními renovacemi,“ říká Čejka.

„Zahrnutí progresivního scénáře renovace budov do národního klimaticko-energetického plánu vnímáme jako správný krok, který potvrzuje, že pro realizaci zateplení je v současnosti ideální doba. Před 10 lety se návratnost investice do zateplení bez dotace pohybovala okolo 20 let, s dotací poté vycházela na necelých 15 let,“ říká Zemene.

Zemene dále tvrdí, že v současné chvíli se při využití dotace z programu Nová zelená úsporám investice běžně vrátí do 10 let, často i dříve. „To je pětkrát kratší doba než běžná životnost opatření. Zvážíme-li vysoké ceny energií s inflací na jedné straně, a trvalé úspory, které zateplení domu podpořené až padesátiprocentní dotací z programu Nová zelená úsporám přinese na straně druhé, je investice do zateplení domu jednou z nejvýhodnějších forem zhodnocení úspor na trhu.“

ČT24, Odpolední vysílání, 17. 7. 2023:

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Mají také tepelné čerpadlo a současně teď nainstalovali na dům fotovoltaiku. V plánu ji měli už dřív, panely na střechu ale dali kvůli vysokým cenám energií rychleji. A podobně se v posledních měsících snažila šetřit většina obyvatel Bolatic. A ve vysílání už je s námi také Michal Čejka , konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu. I Vám dobrý den.

Michal Čejka: Dobrý den.

Michaela Nováková, moderátorka:

Tak, pane Čejko, míří tato podpora správným směrem? Hovořím teď o tom novém dotačním programu, který by měl motivovat především mladé rodiny k tomu, aby rekonstruovaly a renovovaly staré domy .
Michal Čejka:
Za nás ano, ze všech možných variant, o kterých se mluvilo a vyjednávalo, tak za nás je to ta nejlepší možná varianta, kdy došlo navázání nastávající program Nová zelená úsporám, konkrétně na tu nejkvalitnější a nejhlubší renovaci, která tam je. A vyšlo to vstříc právě mladým rodinám. Formou možnosti předfinancování úspor a doplnění o nízkoúročený úvěr.
Michaela Nováková, moderátorka
Vy jste konzultant energetických úspor , tak prosím, možná zhodnoťte, jaký zájem je teď právě o ta komplexní řešení toho, jak uspořit energie , jak udělat z ty méně energeticky náročné.
Michal Čejka:
No, tak to těžiště bohužel teda míří velmi lehkým způsobem k marketingově jednoduchým obnovitelným zdrojů , to znamená dát si na dům fotovoltaiku a tepelné čerpadlo , ale to není dlouhodobé a funkční řešení opravdu na tuto energetickou krizi? Nejjednodušší je energii nepotřebovat, nemuset za ní platit. A tam právě míří tenhle ten program, který se soustředí na úsporu energie za vytápění, která tvoří nejvyšší část spotřeby energie a dokáží snížit na naprosté minimum z našich zkušeností ty úspory u těch komplexních kvalitních renovací se pohybují mezi 60 a 90 procenty energie .
Michaela Nováková, moderátorka
A myslíte si, že to je opravdu dostatečná motivace k tomu, aby lidé tedy uvažovali skutečně tímto směrem. Slyšeli jsme, že každý šestý dům v Česku je neobydlený a že právě tato dotace na opravy by mohla vést k jejich znovuobydlení.
Michal Čejka:
A z konzultací, které vedeme, tak spousta lidí si právě kupuje ty nezrenovované původní objekty, aby do nich nějakým způsobem zainvestovala, nicméně nemají dostatečné finanční prostředky na začátku, a proto renovují pouze částečně dílčí opatření, dělají, rozkládají si tu renovaci do několika let i více než 10 let a tohle to je příležitost, jak tu renovaci provést co nejefektivněji, to znamená najednou hnedka a přinést úspory, mít je okamžitě k dispozici.
Michaela Nováková, moderátorka
Jaké možnosti mají majitelé takových domů právě na to zavést tyto energetické úspory co možná nejefektivněji a naráz.
Michal Čejka:
Tak příležitostí jsou právě programy podpory. Tam získají nebo překročí tu největší bariéru, což jsou dostupný nebo disponibilní finanční prostředky. A určitě je důležité a začít s tím teplým kožíškem obálky budovy, to znamená s tím zateplením, to sníží energie a nejvíce doplnit to o efektivnější zdroj a případně i řízené větrání s rekuperací tepla. A až na konci to ošperkovat nějakým menším obnovitelným zdrojem, ať už jsou to solární termické kolektory nebo fotovoltaika, které skutečně znamenají ten krůček k té soběstačnosti, ale ten základ je to zateplení.
Michaela Nováková, moderátorka
Tak a nakolik takový seznam všech opatření, který jsme si teď společně vyjmenovali, vyjde? Hovořili jsme o tom, že ta státní dotace by mohla být do výše jednoho milionu, tak kdybychom to měli spočítat, tak všechna ta opatření, která jste vyjmenoval, kolik budou stát.
Michal Čejka:
Záleží na velikosti domu , na tom, jak moc se do toho pustím, ale bavíme se někde řádově okolo 1,5-2,5, nebo i 3 miliony Kč. S tím, že ta dotace vám vyloženě nebo stavebníkům a vyjde vstříc právě v té počáteční, v těch počátečních financích, nicméně to, co je důležité říci, tak nákladná jsou samotná stavební opatření a ta dotace nás spíše vede k té efektivnější části, to znamená místo 14 cm izolace dát 20 cm izolace, což nás bude stát jenom pár korun navíc, drahá je ta práce, ten zedník, to lešení, vysprávka původní omítky, ta izolace, ale je to jediné, co mi tam šetří a k tomu přesně ta dotace míří.
Michaela Nováková, moderátorka
A jak velká úspora v nákladech na energie potom může přijít?
Michal Čejka:
Při té opravdu komplexní renovaci, kde zateplím, vyměním zdroj, instaluju řízené větrání s rekuperací tepla a můžu ho doplnit i menším obnovitelným zdrojem, tak se bavíme většinou někde o 85-90 % původní spotřeby energie. U toho menšího rozsahu, kde především zatepluju a zefektivňuju třeba o topnou soustavu nebo dávám pouze ten zdroj, tak se pohybujeme někde kolem 60-70 % energie , což je skutečně vyřešení současné energetické krize.
Michaela Nováková, moderátorka:
Říká Michal Čejka z Centra pasivního domu . Moc vám děkuji, hezký den.

Deník, 2. 7. 2023: Dotace na čerpadlo a zateplení bude až milion korun. Vrátí se po prázdninách

Úbytek tepla tak sníží hlavně silná tepelná izolace a nová okna s trojskly, vyplatí se i instalovat efektivní technologie na vzduchotechniku a rekuperaci tepla. „Tyto chytré a kvalitní renovace výrazně zlepší komfort bydlení a umí snížit spotřebu energie o 60 až 85 procent,“ připomněl odborník na úspory z Centra pasivního domu Michal Čejka.

Lidové noviny, 5. 6. 2023: Žádáte o dotaci? Podívejte se, jestli se vám vyplatí spěchat, nebo počkat na nové podmínky

Odborné sdružení Centrum pasivního domu takovou změnu vítá. Největší smysl podle nich dávají kvalitní a komplexní renovace. „Tento způsob představuje sice vyšší počáteční investiční náklady, ale díky komplexnímu přístupu bývá doba návratnosti i poloviční než v případě postupné částečné renovace,“ říká za sdružení konzultant energetických úspor Michal Čejka.

Novinky.cz, 16. 5. 2023: Téměř každá třetí domácnost trpí energetickou chudobou

Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 proto navrhl, aby i vlastníci bytů měli možnost získat dotaci na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu NZÚ Light, například na nová okna či zateplení stropu. (pozn. Petr Holub byl v době vydání článku už bývalým ředitelem poradenské společnosti Budovy21, aktuálně působí na pozici vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR)

Moderniobec.cz, 21. 4. 2023: Sociální tarify či příspěvky na energie? Co zachrání či pomůže domácnostem ohroženým energetickou chudobou?

 „Počet zateplených bytových i rodinných domů roste a tím i ochrana jejich obyvatel proti výkyvům cen na trhu s energiemi. Teď musíme udělat vše proto, aby z úsporného bydlení mohlo těžit co nejvíce domácností. Podobný jednorázový příspěvek na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu Nová zelená úsporám Light, by například měly mít možnost získat i vlastníci bytů,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, která na zadání analýzy spolupracovala.

Britské listy, 21. 4. 2023: Některý z aspektů energetické chudoby se může týkat až 30 % domácností. Pomoci by jim mohl sociální tarif a dlouhodobá podpora úspor v budovách

„Počet zateplených bytových i rodinných domů roste a tím i ochrana jejich obyvatel proti výkyvům cen na trhu s energiemi. Teď musíme udělat vše proto, aby z úsporného bydlení mohlo těžit co nejvíce domácností. Podobný jednorázový příspěvek na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu Nová zelená úsporám Light, by například měly mít možnost získat i vlastníci bytů,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, která na zadání analýzy spolupracovala.

Právo, 21. 4. 2023: Energetickou chudobou trpí téměř třetina domácností

„Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 proto navrhl, aby i vlastníci bytů měli možnost získat dotaci na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu NZÚ Light, například na nová okna či zateplení stropu.“

Respekt, Příloha / Stavba / udržitelnost bydlení: 17. 4. 2023: Starý dům nemusí být energetická pohroma. Stačí vědět, kam sáhnout.

„Je vidět, proč je dobré si před rekonstrukcí přizvat specialistu,“ říká Petr Holub, ředitel a zakladatel společnosti Budovy21, když si zouvá boty a v ponožkách si stoupá na poměrně studenou podlahu. „Dům je velmi složitý systém a je potřeba promyslet všechny společné vazby. Člověk může být šikovný, ale nemusí už dům vidět v souvislostech. To bohužel platí i pro profesionály, kteří to často dělají tak, jak se to naučili před 20 nebo 30 lety a pak už neprochází žádným vývojem,“ dodává, když si prohlíží topení umístěné v zádveří. 

Ekonews.cz, 12. 4. 2023: Jak vypadá energetická renovace rodinného domu ze 70. let. Náklady klesly o téměř 90 procent

Úpravy domu, který má zhruba 130 metrů čtverečních obytné plochy, podrobně vysvětluje Petr Holub, jehož rodiče v domě bydlí. „Renovace pro ně byla takovou soukromou penzijní reformou. Zainvestovali to před tím, než šli do důchodu,“ uvádí Holub. Náklady po úpravách klesly téměř o devadesát procent.

Euractiv.cz, 30. 4. 2022: Renovovat budovy potřebujeme, cíle EU jsou správné. Směrnice se ale musí napsat lépe, říká expert

Směrnice by však majitele domů neměla nijak úkolovat či postihovat. Jak redakci upozornil ředitel společnosti Budovy21 a expert na úsporné stavebnictví Petr Holub, směrnici musí „odpracovat“ především členské státy.

„Členský stát se musí zaměřit na nejhůře fungující budovy a zajistit, že budou zrenovované. Musí to zajistit například tím, že bude majitelům nabízet poradenství, půjčky s nízkým úvěrem a tak podobně,“ vysvětlil expert.

„Renovovat budovy a zaměřovat se na ty nejhorší dává určitě smysl,“ zdůraznil Holub.

Formulace, kterou ve svém stanovisku zvolil Evropský parlament, je ale podle něj nešťastná.

Problematický je článek 9, který určuje zmíněné minimální energetické standardy pro stávající budovy. Vytváří totiž dojem, že povinnost renovací a zvyšování standardů dopadá přímo na majitele domů, tak to ale ve skutečnosti není. Je to úkol pro členské státy, které musí směrnici implementovat do svých národních právních řádů. Implementace jim přitom dává nemalý prostor legislativu upravit tak, aby odpovídala situaci v zemi. Klíčové je přitom vytvořit v zemi takové podmínky, které budou k renovacím motivovat.

„Problémem není cíl směrnice, ale forma, jakým je ten cíl popsaný,“ uvedl ke stanovisku europoslanců odborník, který se renovacím dlouhodobě věnuje.

Český rozhlas, podcast Bruselské chlebíčky: Bude v EU povinné zateplit si dům? Babičky s tím nikdo obcházet nebude, myslí si energetický expert | Radiožurnál (rozhlas.cz)

To není realizovatelné, aby někdo obcházel a klepal na babičky s tím, že mají starý dům a musí zateplit nebo se vystěhovat. Takhle to prostě neskončí,“ věří Petr Holub, který vede konzultantskou společnost Budovy 21 a který v době svého působení na Ministerstvu životního prostředí stál u zrodu programu Zelená úsporám.

ČT1, 20. 3. 2023: Dotace Nová zelená úsporám Light

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Domácnosti, které se rozhodly ušetřit zateplením fasády, střechy nebo výměnou oken a dveří. A možná budou pokračovat.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
Nemusím to dělat v jednom kroku, mohu si našetřit za dva, tři čtyři roky, ale je dobré neudělat ten první krok špatně.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Podle specialisty na energetické úspory jsou proto důležité detaily, třeba typ polystyrenu nebo usazení oken, aby si stavebníci taky nezavřeli cestu k dalším dotacím a úsporám v budoucnosti.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
To je správná tloušťka, která je požadovaná, tzn. 20 cm, je to bílý polystyren, pokud by se použil šedý, tak ten má ještě o 20–25 % lepší izolační vlastnosti.Tady je zrovna vidět předsazená montáž oken a to je vlastně nejlepší způsob. Tady není tepelný moc, protože to dosedá k sobě, navíc ten rám je dobře zaizolovaný. Co je nejhorší varianta, je, že když se to okno dá vlastně na místo původního okna uprostřed té zdi.

ČRo Plus, 20. 3. 2023: Evropský parlament k zateplování domu nikoho nenutí. Tlačí ale na státy, aby lidem pomohly dotacemi a poradenstvím, hájí návrh směrnice expert

„Budovy spotřebovávají velké množství, asi 40 procent, energie a je potřeba je dekarbonizovat. Evropská unie nám na to dává bezprecedentní množství prostředků,“ uvádí v Pro a proti ředitel poradenské firmy Budovy 21 Petr Holub.

Ten dodává, že schválený dokument je zatím jen vyjádřením pozice Evropského parlamentu. „Ta se liší od pozice Evropské rady, tedy členských států, a teprve teď se začíná vyjednávat, takže nic není dojednáno do konce.“

„Teď začínají takzvané trialogy Evropského parlamentu, Evropské rady a Evropské komise a závěr skončí někde mezi. Je snaha podporovat renovace a vše se dojedná, a to do konce tohoto nebo začátku příštího roku,“ upřesňuje odborník.

Mnoho vlastníků chat, chalup a starších budov patří mezi nízkopříjmové skupiny a úpravy by nezaplatili, upozorňuje developer. Holub však tvrdí, že už první evropský návrh vyjímá budovy do 50 m2 nebo celoročně neobývané. „Pozice jednotlivých států také odmítá, aby starší budovy šly do vyšší energetické třídy, a budou žádat zajištění státního poradenství, dotací a nízkoúročených půjček.“

„Nestrašil bych v tuto chvíli lidi,“ žádá Holub. „Smysl směrnic je důležitý: je třeba budovy zrenovovat a pokud je renovace kvalitní, náklady na její provoz jsou až 10procentní oproti původním. Návratnost při současných cenách energie je kolem 10 let, jsou dostupné dotace, stát připravuje poradenství a nízkoúročené půjčky. Když se to poskládá, tak je ekonomicky racionální dům zrenovovat.“

„Teď se vše bude diskutovat a dojednávat. Nejde o spor národního státu s EU, my jsme tento návrh během svého předsednictví sami formulovali. Chápu, že ne každý rozumí složitému evropskému legislativnímu procesu, navíc rámcové směrnice nejsou nařízením pro fyzické nebo podnikatelské osoby, ale zavazují stát, aby nabídl poradenství, půjčky a to chceme,“ shrnuje Petr Holub.

Právo a Novinky.cz, 15. 3. 2023: Europoslanci: Majitelé musí zateplit domy

Podle poradenského experta Petra Holuba z Budovy21 se ale návrh může ještě změnit, protože nyní o něm budou europarlament a Evropská komise vyjednávat s členskými státy. To včera potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.
„Můj odhad je, že to spíše skončí blíže pozici členských zemí, která říká, že třeba rodinné domy by z toho měly být vyjmuty,“ uvedl Holub. Stát ale podle něj bude muset nabídnout lidem poradenství, dotace a zvýhodněné půjčky.

Hospodářské noviny, 13. 3.2023: Unie se dohodla na kompromisu. Zateplování a renovace budov mají do roku 2030 výrazně přispět k úsporám 11,7 procenta energií

Podle Petra Holuba, ředitele poradenské firmy Budovy21, odpovídá nově dohodnutý objem úspor kvalitní renovaci 60 až 80 tisíc budov ročně, což je zhruba dvakrát až třikrát více, než je tomu dnes. Podle Holuba je pro Česko i tento větší cíl splnitelný a je na něj i dost prostředků. V případě rodinných a bytových domů z programu Nová zelená úsporám. Veřejné a podnikatelské budovy zase mohou čerpat z evropských fondů. „Dnešní ceny energie znamenají, že se zkrátila návratnost běžně na úroveň kolem 10 let,“ dodal Holub.

Novinky.cz, 13. 2. 2023: Renovace domu umí snížit náklady na energie

„Jak ukazují zkušenosti, důkladná renovace obydlí může přinést opravdu znatelnou úsporu financí. Dům navíc získá na hodnotě, zlepší se jeho technický stav a také komfort bydlení,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.

Energie21, 8. 2. 2023: Renovace budov významně sníží spotřebu

Petr Holub ze společnosti Budovy21k tomu dále uvedl: „Debata o tom, zda částečně nahradit uhlí, plyn nebo jádro obnovitelnými zdroji, většinou úplně opomíjí potenciál, který mají dlouhodobé a systematické investice do úspor energie. Výsledky studie BPIE to znovu potvrzují a odpovídají českým scénářům úspor energie. Pokud nyní zvýšíme tempo důkladných renovací budov 2-3krát, dokážeme v roce 2050 uspořit tolik energie, která odpovídá ročnímu výkonu Temelína. Základem je dlouhodobě stabilní financování renovačních programů, jen tak si získávají důvěru žadatelů, tedy vlastníků domů. Na rozdíl od stavby dalšího jaderného zdroje je ale potřeba pozitivně ovlivnit 60 až 80 tisíc investičních rozhodnutí ročně.“

Dům a bydlení, příloha Právo, 1. 2. 2023: RENOVACE DOMU umí snížit náklady na energie

„Jak ukazují zkušenosti, důkladná renovace obydlí může přinést opravdu znatelnou úsporu financí. Dům navíc získá na hodnotě, zlepší se jeho technický stav a také komfort bydlení,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.
„Je však důležité nepodcenit přípravu, důkladně si zjistit všechny informace i dotační možnosti.“

obnovitelne.cz, 31. 1. 2023: Evropa přelstila Putina. Větrné a sluneční elektrárny loni poprvé překonaly zemní plyn

„Evropská spotřeba elektřiny v roce 2022 klesla o téměř 8 %, což není překvapivé, spotřebitelé zareagovali na její vysoké ceny i výzvy o potřebě šetření. Dlouhodobě však na rozdíl od spotřeby tepla, která může významně klesat v důsledku investic do kvalitních renovací budov, postupující elektrifikace povede spíše k opaku, tedy k postupnému růstu spotřeby elektřiny. Proto je velmi důležité, abychom využili všechny možnosti úspor elektřiny a zvyšování účinnosti jejího využití. Čisté elektřiny nebudeme mít nadbytek, abychom jí plýtvali,“ uvedl ředitel společnosti Budovy21 Petr Holub.

Hospodářské noviny, 31. 1. 2023: Nová studie: Vítr a slunce předběhly plyn. Více elektřiny se vyrobilo i z uhlí, letos se ho má spálit méně

Podle Petra Holuba, energetického experta a ředitele společnosti Budovy21, je ale vedle výroby elektřiny třeba myslet také na všechny možnosti úspor energie a zvyšování energetické účinnosti. „Například tak, že nejprve domy kvalitně zateplíme a teprve pak je začneme vytápět pomocí tepelného čerpadla,“ říká Holub. Jinak by podle něj postupující elektrifikace v řadě sektorů spíše vedla k dlouhodobému růstu spotřeby elektřiny.

ČT1 – Události, ČT24, 25. 1. 2023: Energie na trhu zlevňují, dodavatelé nabízí tarify s cenami pod vládním stropem

„Je dobře, že úspora nastala, a to vede k tomu, že ceny plynu se také snižují. Úspory dle mého odhadu jsou zřejmě zejména na vytápění, na kratším sprchování nebo na nevytápění nevyužívaných prostor,“ popsal energetický expert Petr Holub.

Novinky.cz, 17. 1. 2023: Jak nejlépe využít 150tisícovou dotaci z programu Nová zelená úsporám Light

„Důležité je brát opatření z programu Nová zelená úsporám Light jako první krok a mít rozmyšleny i kroky další. Celkovou renovací domu lze totiž dosáhnout až 90% úspory energií. Při dnešních cenách energie se tak vyplatí další kroky realizovat i s nižší dotací z klasického programu Nová zelená úsporám. Stát společně s dotací nabízí i poradenství. Zájemci tak získají základní informace, jak opatření provést, aby si nezablokovali další postup renovace, byť na případnou letošní investici mohou navázat až za 5 nebo 10 let,“ radí energetický expert Petr Holub ze společnosti Budovy 21.

ČT24, 9. 1. 2023: Drahé Česko: Nový dotační program podpoří energetické úspory nízkopříjmových skupin

Jakub Musil, redaktor ČT
Je tu další vysílání rubriky Drahé Česko, dnes na téma úspory energií. Naším dalším hostem je energetický expert a ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub. Dobrý den.

Petr Holub
Dobré odpoledne.

Jakub Musil, redaktor ČT
Nízkopříjmové skupiny obyvatel mohou ode dneška žádat o dotaci až 150 000 Kč na zateplení domů a podobné úpravy. Jak by podle Vás lidé měli tuhle částku využít, kde začít, do čeho investovat, aby to bylo co nejefektivnější?

Petr Holub
Každý dům je jiný. To znamená, a padlo to v té reportáži od kolegy, že je dobré se poradit s místními akčními skupinami nebo energetickými konzultačními informačními středisky. Někde, kde nejsou vyměněná okna, bude dobré vyměnit okna, ale zároveň při tom myslet na zajištění dostatečného větrání. Samozřejmě zateplení fasády nebo stropu, to také může uspořit hodně peněz na energie.

Jakub Musil, redaktor ČT
O tuto dotaci budou patrně ve velké míře žádat právě senioři a část žádostí si s technickými náležitostmi nemusí vědět rady. Kam by se podle vás tedy měly obrátit? Budou stačit ty zmíněné akční skupiny?

Petr Holub
Oni potřebují stejně posudek nebo odborné posouzení od těchto poradců, které Státní fond životního prostředí platí. To znamená, ti pomůžou i s tou s tou žádostí a lidé by se bát neměli, je to skutečně dobrý program nebo spíše dobrý první krok, který těmto skupinám důchodců, invalidů nebo těm, kteří popírají příspěvek na bydlení, může pomoci strukturálně si snížit náklady na energie.

Jakub Musil, redaktor ČT
Lidé se už obrací i na naší telefonní linku. Pojďme si poslechnout první telefonický dotaz.

dotaz diváka
Prosím vás, patří do Zelené úsporám taky hlavní dveře do baráku a garážová vrata? Děkuji.

Jakub Musil, redaktor ČT
Tak na co lidé můžou čerpat tu dotaci? Patří tam i dveře vstupní a garážová vrata tak, jak se ptala divačka?

Petr Holub
Vstupní dveře ano a gážová vrata, tam bych se raději zeptal Státního fondu životního prostředí, ale pokud vedou garážová vrata do vytápěného prostoru, tak bych řekl, že ano, ale pokud vedou přímo do garáže, kde se netopí, tak bych řekl, že ne.

Jakub Musil, redaktor ČT
No a při výměně dveří, třeba těch vstupních, a také oken – co by měli lidé hlavně zvážit, kde bývá ten největší únik tepla nebo kde jsou ty největší problémy.

Petr Holub
Já hlavně zdůrazňuji, že by to měli brát jako první krok k nějaké postupné, ale celkové renovaci budovy. Pokud provedu celkovou renovaci budovy, tak mohu uspořit 80-90 % nákladů na energie. Skutečně tedy vysoké procento, a to mi potom hodně pomůže. Těmi opatřeními, kterými začnu, mohu uspořit třeba 20-30 % a je dobře pamatovat na to, abych třeba okna neosadil na původní místo, ale na vnější líc původní stěny, abych si nezablokoval postup k zateplení, nevytvořil zbytečně tepelné mosty, nebo když zatepluji střechu, tak abych myslel na to, že musím mít dostatečný přesah té střechy na budoucí zateplení fasády. Bral bych to tedy jako první krok, ale přemýšlel bych o celkové renovaci té budovy. Že ji třeba za 5-10 let dokončím.

Jakub Musil, redaktor ČT
A ta částka, která je na to vyčleněna, těch 150 000 Kč, je dostatečná podle vás?

Petr Holub

Je dostatečná na ten první krok. Celková renovace se bude pohybovat ve vyšších stovkách tisíc korun. Při dnešních cenách energie, a ony ani potom zastropování po roce 2023 nepůjdou výrazně dolů, se návratnost pohybuje do 10 let. To znamená, že to jsou skutečně dobře vynaložené prostředky a pokud teď získá rodina nebo důchodci těch 150 000 Kč, 100 % dotace na ta opatření, tak třeba v druhém kroku může získat 50 % z klasického programu Nová zelená úsporám, a to se také vyplatí.

Jakub Musil, redaktor ČT
Pojďme si poslechnout další telefonický dotaz.

dotaz diváka
Dobrý den. Postavili jsme si s manželem rodinný dům a už jsme důchodci a přepsali jsme dům na jedno z našich dětí. Můžeme zažádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám Light?

Jakub Musil, redaktor ČT
Má v tomto případě divačka nárok na dotaci?

Petr Holub
Nebál bych se zeptat přímo na Státním fondu životního prostředí. Ale myslím si, že v tomto případě ne. Vlastníkem jsou už děti, které předpokládám pracují a nepobírají příspěvek na bydlení. Zároveň to ale znamená, že děti mají nárok na dotaci až 50 % z klasického programu Nová zelená úsporám a pokud pobírají běžné běžný plat, tak určitě by měly uvažovat o tom, že i v tomto případě do toho domu zainvestují.

Jakub Musil, redaktor ČT
No, a když by divačka přepsala byt zpátky na sebe a ne na děti, to by fungovalo, nebo ne?

Petr Holub
Myslím, že to rozhodne datum. V podmínkách programu je uvedena polovina září, ale přiznám se, že to je specifický dotaz, na který bych se raději obrátil na ten Státní fond životního prostředí a oni vám určitě rádi poradí.

Jakub Musil, redaktor ČT
Další telefonický dotaz.

dotaz diváka
Zajímalo by mě, jestli je možný získat dotaci, když budu chtít solární panel jenom na ohřev vody, děkuji.

Jakub Musil, redaktor ČT
Tady je nějaká dotace, o kterou můžou lidé žádat?

Petr Holub
V případě té Nové zelené úsporám Light ne, ale opět, je možné žádat z programu klasické Nové zelené úsporám, kde mohu získat dotaci jak na fotovoltaický panel, který vyrábí elektřinu a ohříval by i vodu, tak na termosolární panel, který by vyráběl přímo teplou vodu a ohříval tu vodu vlastně v nějakém zásobníku u kotle.

Jakub Musil, redaktor ČT
A je výhodné do toho investovat? Jaká je návratnost takovéhle investice?

Petr Holub
V tuto chvíli máme zastropované ceny elektřiny, včetně všech poplatků a DPH se cena pohybuje někde kolem osmi korun za kilowatthodinu, plyn bude kolem 3,30-3,50 Kč na kilowatthodinu. Při těchto cenách se návratnost těchto opatření pohybuje určitě pod 10 let. Když si ta opatření vyberu chytře, tak může být třeba kolem 5 let. To znamená, i pokud zainvestuji 200 000 Kč, dostanu dotaci 100 000 z programu Nová zelená úsporám, tak ta návratnost, ta úspora může být třeba 30 000 Kč ročně. Nemusí být vůbec malá.

dotaz diváka
Dobrý den. Tady je Lašák, Malá Skála.

Pořídil jsem si tepelné čerpadlo a potřeboval bych zateplit část domu. Poradíte mi, jakým způsobem to provést a na koho se obrátit? Děkuji.

Jakub Musil, redaktor ČT
Tak, na koho se obrátit? Nejprve v případě dotace?

Petr Holub
Také platí to, co už jsme říkali, že i s dotací alespoň základně s těmi energetickými opatřeními pomohou místní akční skupiny nebo energetická konzultační informační střediska, která tu práci mají zaplacenou ze Státního fondu životního prostředí. To znamená, nemusíte se bát využít jejich rady, protože je to pomoc státu ještě nad rámec té investice, kterou v rámci programu Nová zelená úsporám poskytne. Určitě při zateplení je dobré nepodcení tloušťku izolace. Víme, že na vesnicích ve městech se klasicky zatepluje třeba 10 centimetry izolantu a to je nedostatečné. Určitě uvažujte o 20 centimetrech, to je koneckonců podmínka i toho programu, možná je to i dokonce více. Dům mých rodičů se zateploval před 10 lety a zateplil se 26 cm šedého polystyrenu. Ta úspora při celkové renovaci nejenom tím zateplením je skutečně 85 %, to znamená každý centimetr navíc spoří další procenta. A ten náklad není tak velký.

Jakub Musil, redaktor ČT
No a na koho se obrátit právě v případě samotného provedení zateplení, kde hledat někoho, aby člověk třeba neletěl, když tomu úplně nerozumí, je nějaký srovnávač nebo nějaká poradna, kde doporučí vhodné pomocníky?

Petr Holub
Tak jsou v zásadě 3 možnosti, jak tu opravu zrealizovat. První je svépomocí, to je v rámci toho programu možné, a kdo je šikovný a načte si postupy, tak může ve stavebninách koupit materiál a všechny související prvky jako kotvy, lepidlo a podobně a provést si tu opravu sám. Druhá možnost je za pomoci řemeslníků. Těch je taky v obcích celá řada. A třetí možnost je renovovat s pomocí stavební firmy. Máte garanci, že ta stavební firma využívá své ověřené postupy, je třeba certifikovaná od dodavatele daného tepelně izolačního systému a má ty postupy načtené. Ale všechny 3 možnosti jsou vhodné. Jen doporučuji nepouštět se do toho úplně sám, pokud tomu nerozumím. Ale pokud tu zkušenost mám, tak klidně sám.

Jakub Musil, redaktor ČT
Pojďme se ještě podívat na poslední divácký dotaz, který přišel e-mailem. Dobrý den, máme rodinný dům s přípravou teplé vody a topíme plynovým kotlem. Chci omezit nebo částečně nahradit topení plynem pomocí tepelného čerpadla vzduch-vzduch. Na telefonické lince Nové zelené úsporám mi bylo řečeno, že plyn je považován za ekologický zdroj tepla, tudíž nemám nárok na žádnou dotaci. Jak byste poradil v tomto případě, když chce divák omezit topení plynem?

Petr Holub
Tak úplně nejdůležitější, ať už topím čímkoliv, plynem nebo tepelným čerpadlem, je snížit spotřebu. To znamená dům zateplit, vyměnit okna, zateplit strop nebo střechu a tím snížím spotřebu energie do budoucna. Takové opatření, pokud ho provedu, vydrží 30-40 nebo až 50 let a mám na dlouhou dobu vystaráno. Druhým krokem je instalovat ekologický zdroj tepla. Tepelné čerpadlo je lepší, využívá energii efektivněji. Nicméně v tuto chvíli těch plynových kotlů je nainstalováno v Česku tolik, že chápu, že dotovat výměnu plynového kotle za tepelné čerpadlo by stálo velké peníze a šlo by o velký zásah do rozpočtu, takže toto se teď nedotuje. Nicméně první krok by měl být snížit spotřebu, to znamená zateplit, v druhem kroku pak zvažovat tepelné čerpadlo vzduch-vzduch v kombinaci s fotovoltaikou nebo třeba malou větrnou elektrárnou. Má to určitě smysl, jen při přechodu z toho plynu na to teď nedostanu dotaci.

Jakub Musil, redaktor ČT
Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21. Mockrát díky za vaše rady našim divákům.

Petr Holub
Také děkuji za pozvání a přeji úspěšné realizace úspor energie.

oenergetice.cz, 16. 12. 2022: Česko plánuje investovat do dalších fosilních projektů. Hrozí, že se na dlouhé roky ocitne v „uhlíkové pasti“

Petr Holub ředitel poradenské společnosti Budovy21 k tomu dodává, že větší důraz by se měl klást na energetické úspory. „Není to o tom, že uděláme jednu věc a za rok máte hotovo. Pokud by se primárně investovalo do úsporné energetiky, do roku 2030 bychom mohli ročně uspořit 1,8 miliardy kubíků plynu ročně,“ je přesvědčen.

iHned.cz a Euractiv.cz, 15. 12. 2022: Česká energetika se může těšit na stovky miliard korun z Evropské unie

„Pokud třikrát zrychlíme počet důkladných renovací budov, pak můžeme do roku 2030 uspořit 1,8 miliardy kubíků zemního plynu. To není málo,“ vysvětluje expert na udržitelnou energetiku Petr Holub z konzultační společnosti Budovy21.

Podle něj je nicméně klíčové, aby si stát vzal renovaci budov za svou prioritu – a to nejen rétoricky, ale i v praxi. Kromě dotací by Česko mělo zavést například zvýhodněné úvěry na renovace a rozšířit síť poradenských středisek. Stát by podle něj měl také podpořit tzv. předprojektovou přípravu. Právě fáze příprav je totiž při renovacích nejnáročnější a vyžaduje expertizu a čas.

„Realizované investice mohou spořit energii dlouhodobě a snížit náklady domácností až o 90 procent bez ztráty komfortu bydlení, respektive naopak s jeho zvýšením,“ podotkl Holub.

Mediaguru.cz, 10. 12. 2022: Osvoboďme Česko apeluje k podpoře úspor energie

„Průzkum ukazuje, že 60 % obyvatel Česka vidí aktuální krizi jako příležitost pro proměnu české energetiky a skoncování se závislostí na ruských energiích. Investicím do úspor domácností a rychlejšímu rozvoji moderní energetiky jsou naklonění více než kdy dřív. Vláda by měla vyslyšet jejich přání a podpořit je. Pro nízkopříjmové domácnosti už spustila program Nová zelená úsporám Light, pro ty středně příjmové by měla rozšířit běžný program Nová zelená úsporám o poradenství, podporu projektové přípravy a zvýhodněné renovační úvěry,“ vysvětluje Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21.  

ČT1, Události v regionech – Brno, 9. 12. 2022 (od 4:25): Zájem o fotovoltaiky

Petr Holub, Budovy21: „Uspořit 5 % nebo i více elektřiny je určitě možné v těch špičkách například tím, že pouštět myčku, anebo prát nebudu dopoledne mezi osmou a desátou nebo odpoledne mezi pátou a osmou večerní, ale budu prát jindy. Mohu také uspořit energii, elektřinu tím, že do rychlovarné konvice dám jenom tolik vody, kolik potřebuji na udělání si čaje.“

Euractiv, 6. 12. 2022: Teplárny se zbavují závislosti na uhlí a plynu, potenciál má odpadní teplo

Jak ale upozornil konzultant a expert na energetickou účinnost Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21, české teplárny teď musí provést doslova „žabí skok“, aby se závislosti na uhlí a plynu zbavily.

„Strategický přístup na úrovni města je klíčový,“ uvedl Holub, který připravil pro český teplárenský sektor doporučení, jak přistoupit k dekarbonizaci. Kromě strategického přístupu je podle něj zapotřebí zaměřit se na energetické úspory, využití odpadního tepla a lokálních zdrojů. Až na vrcholu pomyslné pyramidy pak stojí další alternativy, jako je zelený vodík a diverzifikace dodávek plynu.

„Ke každé soustavě je potřeba přistupovat lokálně. Každé město totiž vypadá jinak a je tam jiná dostupnost zdrojů, jakým je například odpadní teplo,“ vysvětlil.

ČT1 Události, 3. 12. 2022 (od 3:54): Šetření elektřinou

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21:
Uspořit 5 % nebo i více elektřiny, je určitě možné. V těch špičkách například tím, že pouštět myčku anebo prát nebudu dopoledne mezi osmou a desátou nebo odpoledne, ale budu, budu prát jindy.

ČT24, 29. 11. 2022: Drahé Česko: Jak přispět k omezení spotřeby energií bez ztráty domácího komfortu

Michaela Nováková, moderátorka
Dnes začíná drahé Česko projekt České televize, který by měl pomáhat a radit, jak se vypořádat se složitou ekonomickou situací dnes, tedy na téma energií. Naším prvním hostem je Petr Holub, energetický expert a ředitel poradenské společnosti Budovy21. Dobré dopoledne. Tak pane Holube, hovořili jsme a slyšeli jsme o tom, že tedy se povinně bude omezovat spotřeba elektřiny, jak tomu můžu přispět já nebo jakákoliv domácnost, aniž by se omezovala, řekněme, nad rámec svého komfortu?

Petr Holub
Je potřeba říct, že ta povinnost se bude vztahovat na stát jako celek na domácnosti. Ten stát tu povinnost nemůže dost dobře přenést, kromě toho do dobrovolnosti minimálně se můžou účastnit pan ministr zmínil a určitě to dobře a uspořit 5 % nebo i více. Elektřiny je určitě možné v těch špičkách, například tím, že pouštět myčku, anebo prát nebudu dopoledne mezi osmou a desátou nebo odpoledne mezi pátou pátou a osmou večerní, ale budu budu prát jindy. Ale můžu taky uspořit energii elektřinu tím, že do rychlovarné konvice dám jenom tolik vody, kolik potřebuji na udělání si čaje.

Michaela Nováková, moderátorka
Velké téma mezi jednotlivými domácnostmi je elektřina nebo plyn, co je v současné situaci nejlepší, co v současné době lze, řekněme, nejvýhodněji využívat?

Petr Holub
Obojí má svoje obecně se dá říct, že třeba vytápění tepelným čerpadlem, to tepelné čerpadlo má 3× vyšší účinnost než plynový kotel, ale zároveň elektřina stojí zhruba dvojnásobek. To znamená pořád tam ta úspora je, ale důležité je zejména snížení spotřeby, to znamená zateplení u plynových sporáků, ta účinnost může být podle toho, jak si postavím ten hrnec pro znamená zase je tam vyšší účinnost. A pokud budu dělat větší investici do rekonstrukce bytu, tak bych se přikláněl k tomu jít do elektřiny, ale zároveň není úplně špatně si pořídit třeba pokud nechci udělat větší investici i plynový spotřebič. Ještě.

Michaela Nováková, moderátorka
Oni hlásí jednotliví dodavatelé, že skutečně lidé se na ně obracejí, že chtějí odpojit plynové přípojky, že se zbavují plynových sporáků. To je tedy cestou k určitým úsporám, pokud mi to umožňuje moje finanční situace pořídit si jiný sporák.

Petr Holub
Nedělal bych to hekticky a zbytečně, protože zase, pokud budu mít více elektrický spotřebičů, tak budu mít větší poplatek zřejmě za jistič, pokud budu mít indukční desku, tak potřebuji 3 fáze do bytu, ne všechny byty třeba ve starší zástavbě. 3 fáze mají, ale u toho plynu je potřeba ještě zmínit zdravotní efekt, protože ten samozřejmě se spalování plynu souvisí, u elektřiny u té indukční desky tyto dopady nejsou.

Michaela Nováková, moderátorka
Venkov pak například hlásí to, že lidé zprovozňují kotle na tuhá paliva, že odmítají používat právě například vytápění plynem, tak jaká tam jsou doporučení co všechno musí zvážit?

Petr Holub
To je samozřejmě ohledně tedy ekologie, no ale od odhlédnout úplně nelze, ale zase samozřejmě chápu, že na vesnici člověk bude spořit čím to jde. Nicméně jsou i dobrá krbová kamna s vložkou a nebo dobrý kotel na peletky, kde ty náklady nemusí být takové jako na investice nemusí být velká. To znamená, bylo by dobré, kdyby lidé, pokud topí dřevem, například tak topili dřevem v kotli, který je tomu uzpůsoben.

Michaela Nováková, moderátorka
No ale znovu, kdy toto všechno mám zvažovat, kdy se mi to vyplatí vůbec přemýšlet nad tou změnou a zainvestovat do té změny?

Petr Holub
Ty jednoduchá ta jednoduchá změna chování. To bych udělal ne tam lze uspořit skutečně 15 20 možná více procent energie jo, snížení teploty, kratší sprchování a místo koupele, tak to určitě udělají. Udělejte všichni hned ty investice do budovy je nejlepší dělat, když ta budova má dojíždí přirozená životnost, to znamená, stejně potřebují novou omítku, stejně potřebují nová okna, tak potom to udělat kvalitně. Příklad domů mých rodičů, úspora 90 %, ale ta investice byla dělaná v době, kdy potřeboval stejně novou omítku a nová okna.

Michaela Nováková, moderátorka
Já hovořím a narážím na ten fakt, že samozřejmě lidé můžou využít například novou zelenou úsporám light a myslím, že je pro ně velmi složité se zorientovat v tom, kdy jít do tak velkých investic a možná i vysvětlit, jestli, když do ní půjdou teď do té investice, tak, jestli si zajistí levnější letošní.

Petr Holub
Zimu. A zajistit levnější letošní zimu už skutečně bude složité. Samozřejmě lze zajet do stavební a třeba zateplit jednu stěnu v nízkopříjmových skupin i s podporou třeba nové zelené úsporám light. Nicméně větší benefity a větší přínosy i na peněžence přináší samozřejmě důkladně rozmyšlená větší renovace a co já doporučuju teď to začít rozmýšlet připravovat, protože ta fáze přípravy se často podceňuje, ale je důležitá je delší než ta prafáze realizace tak, aby na příští zimu nebo třeba na tu přespříští jsem se měl dobře připravený projekt sehnanou firmu a mohl jsem to zrealizovat.

Moderátorka
A stačí málo nebo musí to být opravdu velká investice?

Petr Holub
Samozřejmě cokoliv se počítá. Je dobré, pokud měním jenom okna nebo zatepluju střechu nebo zatepluju jednu fasádu, tak počítat s tím, že budu dělat další krok a nezablokovat si ten postup. To znamená třeba okna osazovat na vnější, lít z té původní nosné zdi, aby tam nebyl potom tepelný most ne na původní místo těch oken a takováto doporučení a existuje síť energických konzultačních informačních středisek, která dávají 2 hodiny konzultace zdarma. Platí to stát. Doporučuju určitě si zavolat a ty 2 hodiny se s tím energetickým specialistou pobavit.

Michaela Nováková, moderátorka
Vraťme se tedy k té letošní zimě a vezměte možná i pozitivně, kdy naopak mám doma to nejlepší, kdy skutečně nemám přemýšlet o změnách, co se týká vytápění, kdo si může oddechnout.

Petr Holub
No, tak ten, který má třeba energicky pasivní dům nebo kvalitně pro provedenou renovaci. Minimálně bych určitě zateploval 20 cm izolantů, šedý polystyren má výborné izolační vlastnosti. Příklad domu mých rodičů – 26 cm izolační okna z trojskly. Dnes už běžně dostupná na trhu nestojí víc než ta dvojskla má jít do tohohle do tohohle opatření, zajistit si, aby se mi dům létě nepřehříval. To znamená jižní okna zastínit, ať už listnatým stromem nebo třeba pergolou, aby vlastně na jaře na podzim tam to slunce vstupovalo ohřívalo dům, ale v létě ho nepřehřívalo. To, znamená, to se všechno opatření a pokud je mám zrealizována, tak si můžu oddechnout a mám desetinovou spotřebu a desetinové náklady.

Michaela Nováková, moderátorka
Kdyby to vzali z pohledu jenom vytápění?

Petr Holub
Samozřejmě k vytápění se hodí mít účinný kotel. Dobré je tepelné kom čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou, kdy ta fotovoltaika vyrobí část elektřiny, kterou to tepelné čerpadlo potřebuje. Čekáme na zákon, který umožní energická společenství tak, abych nemusel mít v budově přímo baterie a schovávat si elektřinu třeba napříč týdnem nebo napříč měsícem, ale mohl ji přeprodat někomu jinému a potom si ze sítě zase tu elektřinu vzít. Proto tepelné čerpadlo, kdy potřebuju, kdy je zima, tak to je třeba dobrý způsob vytápění, ale opět je dobré se poradit s energickým specialistou a kvalitním pro projektantem, protože každý dům je trošku jiný.

Michaela Nováková, moderátorka
Velmi často také rezonují otázky, pokud vytápím plynem, vyplatí se mi třeba čas vytápění, přímotopit na elektřinu.

Petr Holub
To většinou ne, pokud bych přecházel z plynu vytápění, tam jsou 2 kroky, první je snížit spotřebu, to znamená, pokud už mám zateplený dům, tak ano, pokud nemám zateplený dům, tak nejdříve dům zateplit a třeba si i pár sezón nechat plyn, protože tu důležitou úsporu dosáhnutím zateplením ne výměnou plynového kotle. A druhý krok je výměna plynového kotle zateplené vod ale skutečně bych to realizoval až jako druhý krok.

Michaela Nováková, moderátorka
Takže takovéto vypnu někde své topení, které mi dříve vytápělo tedy plynem nebo plynovým kotlem a dám si tam přímotopit, to není zkrátka variantou na úspory.

Petr Holub
Přímo na finanční úspory určitě ne, pokud elektrické vytápění, tak je dobré mít tepelné čerpadlo alespoň vzduchové, které je méně účinné než třeba zemí nebo vodní, ale je účinnější než ten plynový kotel a je 3× účinnější než elektrický přímotop, jak.

Michaela Nováková, moderátorka
Správně pak temperovat domácnosti.

Petr Holub
Tak to je velká otázka Češi a nechci úplně podléhat stereotypům, ale jsme zvyklí přetápět. Máme běžně doma řada domácností 20 22 3 stupňů nebo jsme mívali.

Michaela Nováková, moderátorka
Ale myslím, že teď je přesně to období, kdy to každý zvažuje a možná neví, jak na to správně.

Petr Holub
Každý stupeň je 6 % spotřeby dolů. Běžně je hodnota 20 stupňů v obytných místnostech, to se hodí, když odjíždím na třeba na celý týden, tak stáhnout tu teplotu o 2-3 stupně, ale nestahovat ji moc třeba jenom na 1 den, protože to vytopení potom zpátky na tu teplotu. Vlastně nemusí uspořit tolik energie, to znamená, pokud odjíždím jenom na den pryč, tak o stupeň o 2 maximálně více ne.

Michaela Nováková, moderátorka
Takovéto vypínání topení úplně.

Petr Holub
Opět závisí na domě, pokud mám dům s velkou tepelnou kapacitou, to znamená, že je třeba kamenný, tak pokud vypnu topení na 2 dny, tak se mě s tím domem vůbec nic nestane, protože ten kámen drží tu teplotu, takže hodně závisí skutečně na tom, jaký ten dům je a opět pardon, opakuju potřetí, omlouvám se za to, je dobré si zavolat třeba na to poradenství a poradit se, ty 2 hodiny prokonzultovat. Co přesně je pro ten dům nejvhodnější.

Michaela Nováková, moderátorka
Půjdou na to vůbec kapacity, když to takto opakujeme přece jen domácností v České republice velké množství.

Petr Holub
To je velká otázka, teď se dostáváme od toho, abych radil domácnostem k tomu, abych radil politikům a státu a samozřejmě co říkám, já tak stát hodně toho pro české domácnosti dělá máme program Nová zelená úsporám. Máme ono poradenství, ale je potřeba dělat více je potřeba lidem zaplatit předprojektovou přípravu energetickou optimalizační studie, na základě kterých by se rozhodli, jaká varianta renovace je pro ně nejvhodnější a vytvořit síť poradců, která bude rozsáhlejší než je teď a v tom ten stát zatím je potřeba, aby to dohnal.

Michaela Nováková, moderátorka
Z druhé strany pak tu máme samozřejmě velké množství domácnosti, kteří, které vůbec řeší, jak zaplatit zálohy na energie, a to asi nebudou domácnosti, které budou moci okamžitě říci. Ano, já mám peníze na investice a budu předělávat své kotle, takže tam nezbývá nic jiného než právě řešit strategii toho, jak uspořit stávající situaci.

Petr Holub
Tam stát přišel s programem Nová zelená úsporám light já některé výhrady k jeho nastavení, ale obecně dobře, že pro lidi, kteří pobírají příspěvek na bydlení, anebo jsou to domácnosti důchodců, je tady možnost získat až 150 000 Kč jednorázově na jedno opatření. Zateplit si střechu nebo zateplit si fasádu, a to je určitě dobře, takže lze využít, a to lze využít ještě před touto zimou. Ten příspěvek žádat se sice může v lednu, ale je možné už i na opatření, která se zrealizují teď, to znamená, připravit si to a zrealizovat některé opatření alespoň ještě v půlce této zimy.

Michaela Nováková, moderátorka
Uslyší na to tyto domácnosti, které aktuálně řeší spíš to, jestli vůbec mají na zálohy. To je.

Petr Holub
Na ministerstvo životního prostředí s ministerstvem práce sociálních věcí a tady bych je zase pochválil připravuje síť konzultantů, která bude spolupracovat se sociálními pracovníky. To jsou přesně lidé, s kterými tyto domácnosti přichází do styku tak, aby alespoň některé základní poradenství mohli poskytnout oni a třeba je nasměrovat na to podrobnější poradenství na energetických konzultačních informačních střediscích a není to jedno řešení, které to celé zajistí. Je to hodně malých kroků a je potřeba, aby stát si na to vytvořil kapacitu, aby ten rámec, který bude pro všechny, zajistil.

Michaela Nováková, moderátorka
Jak uspořit na elektřině a na plynu a co je vůbec výhodnější, zhodnotil Petr Holub, energetický expert a ředitel poradenské společnosti Budovy21 děkuji vám za to.

Ekonews, 25. 11. 2022: Česko plánuje investovat do dalších fosilních projektů. Hrozí, že se na dlouhé roky ocitne v „uhlíkové pasti“

Petr Holub ředitel poradenské společnosti Budovy21 k tomu dodává, že větší důraz by se měl klást na energetické úspory. „Není to o tom, že uděláme jednu věc a za rok máte hotovo. Pokud by se primárně investovalo do úsporné energetiky, do roku 2030 bychom mohli ročně uspořit 1,8 miliardy kubíků plynu ročně,“ je přesvědčen.

ČT24, 23. 11. 2022 (od 9:40): 9 z 10 Čechů se obává aktuálního růstu cen energií

Roman Fojta, moderátor
Teď už další téma 9 z 10 Čechů se obává aktuálního růstu cen energií. Většina z nich vidí budoucnost české energetiky ve větší energetické soběstačnosti domácností a využití obnovitelných zdrojů, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který mapoval vztah Čechů ke spotřebě energií. Přidáme podrobnější komentář ve studiu. Je spolu se mnou Petr Holub, ředitel poradenské společnosti budovy 21 dobré odpoledne vám přeju, pěkné odpoledne. Tak podle toho výše citovaného průzkumu vidí 58 % lidí v současné situaci příležitost pro zvýšení energetické soběstačnosti, jak už ostatně zaznělo a také odpoutání se od ruského plynu, co konkrétně si pod tím účastníci průzkumu představují?

Petr Holub
Je to tak i tam ten průzkum měl takové 2 části. První část říká, že lidé se v tuto chvíli i snaží sami spořit energii pětasedmdesát procent lidí, spoří energii jednoduchými opatřeními snížení teploty zkrácení doby sprchování. Poklička při vaření a zároveň třetina z nich a chce v blízké budoucnosti provádět i nějaká jako investiční větší opatření a na to navazuje ta druhá část, která říká, že 60 %, jak jste citoval správně 58 % by považuje současnou krizi za možnost přesunu k udržitelnější energetice.

Roman Fojta, moderátor
Říkáte, že třetina lidí uvažuje o tom, že by opravdu provedla nějaká ta úsporná opatření z průzkumu, nicméně dovozujete, že lidé vidí největší potíž v nedostatečné podpoře ze strany státu, čili v čem spočívá ta nedostatečnost, jak by si to lidé představovali?

Petr Holub
Současná vláda se určitě snaží, ale nestačí to. Máme úspěšný program Nová zelená úsporám teď dokonce rozšířený o komponentů light pro sociálně slabší nízkopříjmové domácnosti. To je určitě dobře, ale potřebujeme rozšířit poradenství, potřebujeme rozšířit podporu předprojektové přípravy, zavést zvýhodněné renovační úvěry a na straně obnovitelných zdrojů zejména zjednodušit povolování a zajistit dostupnost pro obce a domácnosti.

Roman Fojta, moderátor
Vyplynulo z toho průzkumu, kolik lidí právě tyto bariéry odrazují od toho, aby, aby řešily, řekněme, zelené energie?

Petr Holub
Tam je to ta investice vždycky dlouhodobé rozhodování. Tam ty na jednotlivé na jednotlivé ty opatření ty odpovědi jsou kolem 40, 50 %, to znamená, je to skutečně tak a zároveň zhruba 61 % lidí říká, že chce po vládě, aby tyto bariéry řešila. To, znamená, to zhruba ten poměr, který to odrazuje a který chce, aby to vláda řešila.

Roman Fojta, moderátor
Nicméně zájem Čechů o fotovoltaické elektrárny, konkrétně o ně je letos rekordní ceny a čekací lhůty se prodlužují. Někde jsou až rok, a to i kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, čili i pokud by se zvýšila podpora ze strany státu, odstranily se ty bariéry, o kterých jsme tady mluvili. Byly by vůbec firmy schopné nějakým způsobem pokrýt tu poptávku?

Petr Holub
Je to vždycky dlouhodobá věc, samozřejmě nejde to změnit z měsíce na měsíc a těžko se to mění z roku na rok, ale v horizontu dvou tří, pěti let. To možné je, pokud tady trh uvidí, že tady je dlouhodobá perspektiva a rozvoje tohoto odvětví, tak samozřejmě ty firmy se přizpůsobí a zvýší kapacitu si z z nejde to dělat rychle, ale tam je důležitá ta dlouhodobá předvídatelnost a dlouhodobý výhled pro ten trh.

Roman Fojta, moderátor
Nehrozí tím, že se třeba těmi motivacemi podpoří poptávka natolik, že firmy budou stále zvedat ceny a nakonec se to zákazníkům ani příliš nevyplatí.

Petr Holub
Já jsem příznivcem toho přístupu, jaký má třeba operační program životní prostředí pro veřejné budovy nebo Nová zelená úsporám pro rodinné a bytové domy, to znamená ne vysokoprocentní dotace, ale v podstatě mandatorní dotace, kdo splní podmínky ten dostane ve výši 30 40 %. Podle kvality renovace a potom nehrozí, že se trh přehřeje.

Roman Fojta, moderátor
Další věc v některých lokalitách začíná být podle vedoucího zákaznických řešení E.ONu Ondřeje Hájka vyčerpaná kapacita sítě co s tím?

Petr Holub
Na to úplně kvalifikovaně odpovědět neumím. Nicméně distribuční společnosti a ve výsledku i přenosová soustava se samozřejmě na na transformaci musí připravovat. Já myslím, že jsme zaspali a měli se na na tu transformaci připravovat před 10 pěti lety. Tady byla taková obecná nedůvěra k obnovitelným obnovitelným zdrojům a díky tomu jsme zaspali a teď je potřeba, ten to zpoždění dohnat.

Roman Fojta, moderátor
Jak je Česká republika na zavádění zelených energií připravena legislativně?

Petr Holub
Částečně ano, ale jsou tam 2 velké bariéry pro třeba pro bytové domy a sám jsem předseda společenství vlastníků, takže přemýšlíme o instalaci fotovoltaické elektrárny a jsou tam 2 legislativní novely, které současná vláda a stát připravily, ale ještě nebyly schváleny. První je novela energetického zákona, která zvyšuje 2 limity pro fotovoltaické elektrárny na 50 kW z 10, respektive z 20, a to je limit pro stavební povolení a limit pro udělení licence. A druhá důležitá věc je vyhláška Energetického regulačního úřadu, která právě speciálně pro bytové domy a nastaví způsob rozúčtování té elektřiny i do bytů, aby nemohla nemusela být využívána na jenom na společné spotřebu.

Roman Fojta, moderátor
Jak jste říkal, vy jste předsedou SVJ řada společenství vlastníků uvažuje právě o fotovoltaice, možná už má rozběhnuté projekty v nějaké pokročilejší fázi. Čili, co se stane, pokud po Novém roce vlastně budou chtít spustit fotovoltaiku a nebude schválena tady tato zákonná úprava.

Petr Holub
Co se týče toho limitu, tak samozřejmě, pokud si vyběhají stavební povolení nebo zařídí licenci, tak to bude pouze administrativně náročnější. To znamená, někoho to odradí a já doporučuji počkat, protože ten zákon je ve sněmovně. Jeho schvalování je pozdrženo oddáleno, ale nemáme zprávy, že by byla proti němu politická opozice, to znamená, je můj odhad je, že jednou projde, co se týče toho rozúčtování, tak tam je to samozřejmě složitější a musela by být nějaká komplikovaná smlouva se všemi vlastníky bytů, která by to zařídila ještě dohoda s distributorem na instalaci průběhového měření, což je velmi komplikované, takže také doporučuji počkat.

Roman Fojta, moderátor
Jaké by to znamenalo, konkrétně povinnosti pro ty vlastníky jednotlivých bytů?

Petr Holub
Tak povinnost podle té nové vyhlášky Energetického regulačního úřadu je stanovit tzv. vůdčí odběrné místo. To bude odběrné místo většinou toho společenství vlastníků společná světla, garážová vrata, něco podobného a podružná odběrová místa, což budou ty jednotlivé byty, které se do toho připojí a potom to musí nahlásit Energetickému regulačnímu úřadu a distributorovi a distributor by měl osadit průběhová měření.

Roman Fojta, moderátor
Máte nějakou představu nebo odhad, kdy by obě tyhle normy mohly projít?

Petr Holub
Nejsem schopen věštit z křišťálové koule u obou novel byl předpokládaná účinnost 1. ledna. To už víme, že se zřejmě nebo nechci říkat, nestihne ale pravděpodobnost, že se stihne k 1. lednu je malá. Nicméně doufám, že to bude během prvního kvartálu příštího roku.

Roman Fojta, moderátor
Petr Holub, ředitel poradenské společnosti budovy 21 děkuju, že jste přišel, hezký den přeju.

Petr Holub
Děkuji za rozhovor.

E15, 23. 11. 2022: Tři čtvrtiny Čechů šetří kvůli krizi energie, část chce i investovat do opatření

„Vidíme, že investicím do úspor domácností a rychlejšímu rozvoji moderní energetiky jsou obyvatelé naklonění více než kdy dřív,“ uvedl ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub. Tato část populace by podle průzkumu zároveň uvítala větší aktivní podporu na tyto investice od státu.

ČT1 Události, 14. 11. 2022: Nová zelená úsporám Light

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
I starší dům může být úspornější. Dokonce, i když není na celkovou renovaci, počítá se i výměna oken nebo dveří anebo částečné zateplení.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
Toto je příklad kvalitních dveří, mají dobrý rám a je vidět, že i to zasklení je izolační trojsklo. Můžeme se podívat, že tohle trojsklo má izolační vlastnosti, jako měla stěna rodinného domu v osmdesátých letech, pevná stěna.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Tak i tady ale platí, že rozhodující úsporu přináší zateplení fasády. Právě tudy uniká nejvíc tepla.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
Těch 20 cm je minimální požadavek toho programu a je to tak dobře, protože při dnešních cenách energie je to skutečně minimum nákladového optima, které si můžu dovolit.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Takže ale tenhle se vám líbí?

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
Tenhle se mi líbí a i barva je pěkná.

[..]

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Rezort životního prostředí vyčlenil na Novou zelenou úsporám Light 1,5 miliardy a věří, že tak podpoří asi 10 000 domácností. V případě většího zájmu peníze přidá. Ministerstvo začalo chystat dotace koncem dubna. Jako pomoc už pro letošní sezónu. Podle něj jde zařídit úspory i teď, a to v řádu dnů.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21
Pokud skutečně jako zajdu do stavebnin a koupím polystyrén a zateplím jednu fasádu, tak má cenu to udělat ještě teď, ale samozřejmě nejvíc uspořím až v té další sezóně a dalších sezónách.

Obnovitelne.cz, 14. 11. 2022: Zateplení domu zvládnete i bez firmy. Nepodceňujte plánování a stavební dozor

„Pořád je tedy co dělat. U rodinných domů je problém, že často jsou zateplené částečně a ne úplně kvalitně. A teď je potřeba dozateplit. To je problém i panelových domů, které se začaly zateplovat do roku 2000 z programu Panel. Často je na nich pěticentimetrová izolace, což už je dnes nedostatečné,“ vysvětluje Petr Holub, zakladatel společnosti Budovy21.

„U domu mých rodičů jsme z původního stavu z konce 70. let dokázali díky renovaci snížit spotřebu energií o 85 až 90 procent. A to nejen výpočtovou spotřebu, ale i skutečnou, pokles nákladů je reálně vidět na fakturách. Rodiče platí ročně 7 a půl tisíce za plyn na vytápění a ohřev teplé vody. Jestli to po zvýšení cen bude třeba 20 tisíc, pořád je to výrazně méně, než kolik by platili bez renovace, protože podle původní spotřeby před renovací by jejich náklady dnes vycházely na 180 nebo 200 tisíc ročně. To je výrazný rozdíl,“ dodává Holub.

iHned.cz, 14. 11. 2022, Nová okna, dveře nebo izolovat strop. Na rychlé zateplení dá stát některým domácnostem až 150 tisíc korun

„De facto jde o investiční komponentu sociálních dávek. Po tom jsme volali už dlouho, protože pouze dotovat vysokou spotřebu energie z veřejných peněz je neekonomické a neekologické,“ uvádí Petr Holub, ředitel konzultační společnosti Budovy21.

Ekonews, 14. 11. 2022, Nová zelená úsporám Light slibuje až 150 tisíc korun na výměnu oken, dveří či zateplení stropů

Podle Petra Holuba, ředitele poradenské společnosti Budovy21, to ale pro tento rok nestačí.

„Dle zákona by do Nové zelené úsporám mělo každý rok přitéct na čtyři miliardy korun z výnosů z emisních povolenek. Letos však program získal jen 150 milionů. Pokud by do něj šly veškeré prostředky z emisních povolenek, celkem by se do úsporné energetiky investovalo na 70 miliard korun. Za takovou částku je možné ze 60 až 80 tisíc budov udělat budovy energeticky úsporné. Tato investice by do roku 2030 mohla uspořit 1,8 miliardy kubíků plynu ročně,“ vypočítává Holub.[..]

Výhrady má i přímo k novému programu Nová zelená úsporám Light. „Jde de facto o investiční komponentu sociálních dávek. Logicky by sice tento program mělo administrovat ministerstvo sociálních věcí, ale v aktuální situaci je rozšíření programu Nová zelená úsporám o tuto komponentu pochopitelné,“ říká s tím, že teď bude důležité, aby Nová zelená úsporám Light neohrozila „finanční a administrativní kapacitu SFŽP“ pro hlavní program Nová zelená úsporám, který motivuje lidi ke komplexním a kvalitním renovacím.

Obnovitelne.cz, 11. 12. 2022: Osvoboďme Česko od ruského plynu. Iniciativa vyzývá politiky, aby urychlili přechod k zelené energetice

„Nyní máme jedinečnou příležitost k nastartování vlastní energetické cesty za pomoci obnovitelných zdrojů a úspor v budovách. Apelujeme proto na vládu, o které věříme, že je s námi na jedné straně, k odstranění bariér, jež stojí v cestě rozvoji udržitelné energetiky pro domácnosti a obce,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21. 

„Dle zákona by do programu Nová zelená úsporám mělo každý rok přitéct na čtyři miliardy korun z výnosů z emisních povolenek. Letos však program získal jen několik stovek milionů korun. Vláda se sice zatím snaží tento deficit doplnit prostředky z fondu obnovy, to ale k pokrytí poptávky, obzvlášť pak tento rok, absolutně nestačí. Pokud by do programu tekly veškeré prostředky z emisních povolenek, celkem by se do úsporné energetiky investovalo na 70 miliard korun. Za takovou částku je možné ze 60 až 80 tisíc budov udělat budovy energeticky úsporné. Tato investice by do roku 2030 mohla uspořit 1,8 miliardy kubíků plynu ročně,“ doplňuje Petr Holub.

Ekonom, 10. 11. 2022: Teplárny bez uhlí. Hledají cestu, jak nahradit nejvyužívanější surovinu

Ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub upozorňuje, že při plánování nových strategií v teplárenství je třeba počítat s postupným snižováním spotřeby u konečných odběratelů. U dodávek tepla do budov by se mělo dít v rozmezí 35 až 60 procent do roku 2050 a v průmyslovém odběru na úrovni 20 až 40 procent. Úspornější budovy, které si vyžádají zpřísňující se regule, už nebudou vyžadovat takové dodávky tepla odjinud.

ČT1, Události v regionech – Ostrava, 8. 11. 2022: Ekologické normy ve stavebnictví

Petr Holub, energetický expert a ředitel poradenské společnosti Budovy21, je hostem Událostí v regionech. Pěkný večer. Reportáž ukázala přípravy na nové domy. Většina lidí ale žije v těch starších, v panelácích, kolik by ušetřili třeba zateplením?

Petr HOLUB, energetický expert, Budovy21
Pěkný večer. Kvalitní renovací je možné ušetřit až 90 % energie. Je to skutečně třeba příklad domu mých rodičů, je potřeba zateplit, neupejpat se, co se týče tloušťky izolace, dát minimálně 20 cm, kvalitní okna s izolačními trojskly. Pokud mám těsná okna, tak ideálně i řízené větrání s rekuperací a určitě efektivní zdroj kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky je velmi dobrá.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
Ty už staré už postavené domy musí být nízkoemisní. Nová směrnice by měla platit od roku 2050. Co brání tomu, že fotovoltaické panely na střechách domů nejsou už teď ve velké míře?

Petr HOLUB, energetický expert, Budovy21
Ta ekonomika, jak už teda renovace zateplení, tak fotovoltaických panelů, se razantně zlepšila s těmi rostoucími cenami energie, i ty zastropované ceny, které od ledna budeme mít vládou, jsou na úrovni dvouapůlnásobku toho, co jsme měli ještě před rokem, a to jak plyn, tak elektřina, to znamená, ta ekonomika v obou těch opatření už je někde kolem návratnost 5, 10 let, ale pořád tomu brání některé bariéry, například u fotovoltaiky zbytečné měření po fázích, nemožnost přeprodávat si energii třeba mezi sousedy, tzv. komunitní energetika. A vláda pracuje na tom, aby to odbourala, ale ještě se tak nestalo.

Hospodářské noviny, 2. 11. 2022: Poslanci ODS se nelíbí energeticky soběstačné domácnosti. Chce zakázat odpojení od centrálního vytápění

Řešení však nespočívá v zákazech ostatních technologií a nucení zákazníků k odebírání tepla ze soustavy, ale naopak v bolestivém přizpůsobení se nové realitě. Tak lze alespoň číst závěry poradenské společnosti Budovy21, která na základě dvou studií (vedle zmíněné studie od společností Porsenna a Enviros i od pražské ČVUT) představila sadu opatření, jak sektor vyvést z krize a připravit na budoucnost. 

Jak vysvětluje zakladatel Budovy21 Petr Holub, nejde o jasný, univerzální recept. Spíše o obecný návod, který je vždy nutné přizpůsobit situaci v místě. Společným základem je snížení spotřeby tepla v budovách, a tedy i paliv a produkce emisí. V další fázi je pak namístě zvážit přechod k jiným, nízkoemisním technologiím, jako je biometan, odpadní teplo z čističek a později třeba i vodík. Je-li to lokálně výhodné, je třeba počítat i s odpojením části odběratelů od soustav. Holub však zdůrazňuje, že odstřižení by nemělo probíhat živelně, jako se děje doposud, ale být dlouhodobě plánované a koordinované s teplárnami. 

„Například jedna větev soustavy se může nacházet v okrajové části vesnice a bylo by výhodnější, pokud by tam od určitého data byly lokální kotle. Další větev dostane zase tepelné čerpadlo, protože je blízko čističce odpadních vod, ze které se dá po celý rok brát teplá voda. A nakonec se třeba i řekne, že v další lokalitě se odpojování zakáže,“ nastiňuje Holub. To však oproti současné snaze o restriktivní zákazy představuje úplně jiný způsob uvažování. 

Hospodářské noviny, 27. 10. 2022: Majitele domů čekají radikální změny. Nejen novostavby. Evropa si posvítí i na již stojící budovy

„V současné době se v Česku rekonstruuje zhruba jedno procento budov ročně. Z toho polovina nedokonale. To je málo. Abychom splnili naše cíle, musíme tempo rekonstrukcí dvakrát až třikrát zrychlit,“ upozorňuje Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21.

Podle Holuba ministři přijali směrnici v použitelnější podobě, než v jaké ji původně navrhovala Evropská komise, která s ní přišla. Ministry přijatá směrnice stanovuje průměrné zlepšování bytového fondu, kdežto ta od komise podle Holuba chtěla rekonstruovat všechny domy. „To by bylo strašně složité. Představte si, že byste měl jít někam na vesnici za nějakou babičkou a nutit ji do rekonstrukce,“ zamýšlí se Holub.

Obnovitelne.cz, 27. 10. 2022: Jak ušetřit 90 procent výdajů za energie? Moravská domácnost díky povedené renovaci přežije zimu bez starostí

„Po více než třiceti letech dům stejně potřeboval opravit, aby nespadnul. Potřeboval nová okna, novou omítku a tak dále. Tímhle způsobem se nejen významně ušetřily energie, ale také se zvýšil celkový komfort bydlení,“ říká Holub. Základem bylo kvalitní zateplení. K tomu posloužil šedý polystyren o tloušťce 26 centimetrů. „Má asi o dvacet procent lepší izolační vlastnosti než bílý polystyren nebo minerální vata,“ vysvětluje Petr Holub. [..]

Celý dům také dostal nová okna s trojsklem s vysokým izolačním faktorem a s kvalitním rámem s certifikátem pro energeticky pasivní budovy. „Už trojsklo má výborné izolační vlastnosti, ale rám je také důležitý,“ zdůrazňuje Holub. Okna jsou nově předsazená, nedoléhají na původní zeď, ale až na tepelnou izolaci, díky čemuž nevzniká tepelný most, kudy by mohlo unikat zevnitř teplo. Díky předsazené montáži je uvnitř širší parapet, který vypadá lépe. „Takže je to hezčí zvenku i zevnitř, má to i svůj estetický přínos,“ konstatuje Holub. [..]

Důležitou funkci u oken orientovaných na jih má i nová pergola. Byla navržená tak, aby v létě vrhala stín na celé okno a místnost uvnitř se nepřehřívala. A v zimních měsících, když je slunce nízko nad obzorem, naopak slunečním paprskům nebrání. „Slunce vnitřek příjemně vyhřívá,“ říká Holub. [..]

„Po většinu roku stačí na ohřev teplé vody,“ uvádí Holub

iHned.cz, 25. 10. 2022: Jak se stát nezávislým. Praktický návod pro ty, kteří si chtějí vyrábět co nejvíc energie sami

Podle Petra Holuba, ředitele poradenské společnosti Budovy21, se investice do zateplení domu při současných cenách energií vrátí do deseti let, přičemž dotace pokryjí až polovinu investičních nákladů. Z programu Nová zelená úsporám lze na jeden dům získat podporu až ve výši 650 tisíc korun.

Zároveň Holub doporučuje, aby lidé při zateplování a utěsňování svých domovů také zvažovali využití rekuperace, tedy zpětného získávání tepla ze vzduchu odváděného ven z domu. Zatímco při normálním větrání odchází teplo z domu bez užitku, s rekuperací se teplo domácího vzduchu využije k tomu, aby předehřálo venkovní čerstvý a chladný vzduch. Domácnosti tak budou mít celoročně čerstvý vzduch, ušetří za energie a sníží si vlhkost v domácnosti. Pravidelné větrání domácností s utěsněnými okny je jinak podle Holuba obecně velký problém, protože lidé doma nevětrají zdaleka tak často, jak by měli.

ČT24, 6. 10. 2022: 90′: Opatření proti drahým energiím

„Tak, pokud se rozhodnou pro nějaké dílčí opatření, zateplení jedné stěny, která třeba ještě není zateplená, tak to možná mohou stihnout ještě do této zimy. Nicméně, pokud se rozhodnou pro celkovou renovaci, která potom přináší dlouhodobé, trvalé a zároveň větší úspory, tak je potřeba začít teď plánovat, abych to příští rok zvládl, protože ta příprava se často podceňuje, trvá většinou delší dobu, dvakrát, třikrát déle než samotná realizace,“ říká v rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem ředitel společnosti Budovy21 Petr Holub.

TZB-info, 6. 10. 2022: Pěnový polystyren: klíčový materiál pro snížení závislosti na ruském plynu – TZB-info

„Scénáře renovace budov ukazují, že do roku 2030 je v tuzemsku možné úsporami energií snížit spotřebu plynu až o 1,8 miliardy kubíků a výrazně tak snížit dovozní závislost na Rusku,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.

Průmyslová ekologie, 4. 10. 2022: Pěnový polystyren může být klíčový pro snížení závislosti na ruském plynu

Scénáře renovace budov ukazují, že do roku 2030 je v tuzemsku možné úsporami energií snížit spotřebu plynu až o 1,8 miliardy kubíků a výrazně tak snížit dovozní závislost na Rusku,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.

Česká televize, 2. 10. 2022: Události – povinné úspory energií

„Pro domácnosti to bude znamenat, a je otázka, jak to nastaví vláda, zejména nepoužívat spotřebiče ve špičkách. To znamená brzy ráno a odpoledne, třeba pračky, sušičky nebo jiné podobné spotřebiče.“

Hospodářské noviny na HN.cz, 30. 9. 2022 a v newsletteru: Byznys podle Milana Mikulky: Pár rad, jak rychle snížit spotřebu o 15 až 20 procent

Další úspory už nejde udělat bez větších finančních investic, ale zas lze s nimi snížit spotřebu energií o 70 a v některých případech i skoro o 90 procent. Tam platí, že základ je dobře plánovat, klíčové je zateplení domu, systém ventilace a zdroje energie – tedy nejčastěji solární panely a tepelné čerpadlo. I když jak říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, platí, že „lepší je plynový kondenzační kotel v dobře zatepleném domě než tepelné čerpadlo v nezatepleném domě“.

Týdeník Ekonom, 15. 9. 2022: Na tloušťce záleží. Na izolaci nemá smysl šetřit, lidé i firmy ji podceňují

„Úspory pro nadcházející zimu budou hlavně o změně chování a režimu provozování budovy. Topit na méně, netopit na chodbách, pro umývání rukou používat studenou vodu, důsledně zhasínat světla nebo zvážit odpojení některých svítidel, kde to lze. Potom je dobré si nechat nastavit otopnou soustavu a nechat ji prověřit topenářem, aby byly radiátory odvzdušněné, ventily funkční, kotel měl nastavenou správnou topnou křivku a v případě plynového jel v kondenzačním re­ži­mu,“ říká ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub.

Ekonews.cz, 29. 8. 2022: Na zelené projekty v programu Životní prostředí půjde 61 miliard. Papírování s dotacemi prý ubyde

„Celková dotace tedy nezávisí na tom, za kolik příjemce či veřejný subjekt dílo vysoutěží, což znamená, že to fond nemusí kontrolovat. Kontrola se soustředí na kvalitu renovace, ne na administrativní a finanční stránku a to je dobře,“ říká Holub.

Respekt, 8. 8. 2022: Šampioni v teple

 „Snížením teploty v bytě o jeden jediný stupeň se sníží celková spotřeba energie o 5–6 procent,“ řekl pro Hospodářské noviny ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub.

Hospodářské noviny, podcast Ranní briefing Ondřeje Housky, 4. 8. 2022: Nejlepší odpovědí Putinovi jsou úspory plynu, Česko by zvládlo svou spotřebu snížit až o čtvrtinu

„Pokud mám energeticky pasivní dům a topím na 22 stupňů, tak pořád spotřebuji jen 10-20 % energie než nezateplený dům, který vytápím na 18-19 stupňů.“

Hospodářské noviny, 22. 7. 2022: Česko zažívá solární boom. Za pololetí vzniklo více nových elektráren než za celý loňský rok

„Ceny energií už se nevrátí na úroveň před loňským říjnem. Firmy a domácnosti tak budou mít i v dalších letech motivaci hledat úsporná řešení,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy 21, zaměřené na udržitelné stavebnictví.

ČT24, 90´, 21. 7. 2022: Alternativní zdroje energií

Jon STENNING, spoluautor studie; ekonom, Cambridge Econometrics
Plán Evropské komise počítá s tím, že bychom se v Unii pokusili zrenovovat zhruba 15 % domácností do roku 2030.

Petr HOLUB, energetický expert
To znamená z dvoj až ztrojnásobení toho úsilí, které děláme nyní.

Petr HOLUB, energetický expert
Úplně nejlepší je kombinace nejdříve budovu zateplit, snížit spotřebu energie, instalovat fotovoltaiku, která poté napájí tepelné čerpadlo.

Hospodářské noviny, 21. 7. 2022: Snižte spotřebu plynu o 15 procent, radí Brusel. Zdroje tu jsou, zní z Česka

Dlouhodobě lze podle energetického experta a ředitele poradenské společnosti Budovy21 Petra Holuba výrazně ušetřit kvalitně zateplenými budovami s tepelnými čerpadly a fotovoltaikou. „Do roku 2030 mohou snížit dovozní závislost na ruském plynu o 1,8 miliardy kubíků, což je polovina kapacity plynových zásobníků,“ vysvětlil Holub. Další téměř tři miliardy kubíků může nahradit rozvoj větrných elektráren a velké fotovoltaiky nebo biometanu. „To už dohromady pokryje polovinu české roční spotřeby,“ dodal.

Hospodářské noviny, 14. 7. 2022: Saint-Gobain si pořídil českého dodavatele solárů

„Ceny energií už se nevrátí na úroveň před loňským říjnem. Firmy a domácnosti tak budou mít i v dalších letech motivaci hledat úsporná řešení,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, zaměřené na udržitelné stavebnictví.

iHned.cz, 30. 6. 2022: Státy EU souhlasí s koncem spalovacích motorů v Evropě. Jejich výroba už se nemá vyplatit

„Chápu, že je lidem potřeba ulevit a dočasně hradit část provozních nákladů, ale jádro peněz by mělo jít na investice do renovace budov. To je jediné strukturální řešení pro snížení emisí a trvalé snížení nákladů za energie,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21.

Newsletter Davida Klimeše, 20. 6. 2022: Všechno špatně, místo stanu letadlo a nesplněné úspory energií

Výsledná čísla takto pro newsletter hodnotí expert Petr Holub (Budovy21).

„Nejdůležitější cíl jsou celkové skutečné úspory, které daný stát každoročně dosáhne (na konečné spotřebě energie, podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti). Z předepsaných 51,1 PJ jsme dosáhli na 48,5 PJ, tedy 95 %. To nezní až tak špatně, dokud se nepodíváme podrobně na jeho výkaznictví. Tam je spousta papírových úspor. Premiantem je s příspěvkem 2,6 PJ ročně za „Zkvalitňování technologických postupů“. Co to je? Dříve se tato položka jmenovala „Národní program udržitelného rozvoje“ se stejným příspěvkem. To Evropská komise rozporovala. Tak se změnilo jméno. Druhým nejkřiklavějším příkladem je „Environmentální daň na pohonné hmoty“ s příspěvkem asi 1,6 PJ. Ta předpokládá, že uvalením o něco vyšší daně na benzín a naftu, než vyžaduje evropská legislativa, se méně jezdilo. Skutečně? Uvedeny jsou i dobrovolné dohody s ČEZem a ČD Cargo. Dělaly tyto firmy jiný byznys, než kdyby dohodu se státem nepodepsaly?“

Diskuze tvize.: Rekonstrukce budov je příležitost k energetickým úsporám. EPC je garantuje

„EPC, tedy energetické služby se zaručeným výsledkem, poskytují majitelům budov záruky, že se jim investice do rekonstrukce technologického vybavení skutečně vrátí z dosažených úspor.“

Pod proudem, Seznam Podcasty, 15. 6. 2022: Obnovitelné zdroje musíme vyrábět jako za války

„V programu Nová zelená úsporám je v tuto chvíli kolem 15–20 tisíc projektů ročně na úspory energie a obnovitelné zdroje, teď nově jsou tam prostředky i pro bytové domy. Pro středně příjmové domácnosti by ale stát měl nabídnout zvýhodněný úvěr, který předfinancuje a dofinancuje dotaci z tohoto programu. Pro sociálně slabší domácnosti by dostupnost financí měla být součástí sociální politiky. Místo aby stát dával 10–12 mld. ročně (a letos to bude ještě více) peněz na doplatky na bydlení, tak by měl nabídnout investiční komponentu sociálních dávek. Tedy dát lidem s menšími příjmy vyšší procentní míru podpory, kterou pak dofinancuje grantem, už ne půjčkou.“

Obnovitelně.cz, 5. 6. 2022: Proč platit drahý ruský plyn. Kvalitní renovace uspoří až 90 procent energie

Co je možné udělat prakticky okamžitě? Jaká oblast, respektive činnost je pro odstřižení ruského plynu nejjednodušší? Jsou to plynové sporáky? Nebo celkově rodinné domy?
„V domácnostech je to stažení teploty na termostatu, rozumnější využití teplé vody třeba na sprchování, vyregulování otopné soustavy, aby kotel fungoval účinně. Renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů nám do příští zimy přidá pár procent úspory plynu, ale i to je důležité a je klíčové nyní podpořit programy, jako je Nová zelená úsporám, abychom za pět let neříkali, že pokud bychom začali před pěti lety, mohli bychom být už na ruském plynu nezávislí.“

Hospodářské noviny, iHNed.cz, 19. 5. 2022: Evropa má plán, jak se zbavit plynu a ropy z Ruska

„Pokud se tempo renovací zvýší dvakrát až třikrát, dokážeme v Česku ušetřit do konce dekády až 1,8 miliardy kubíků plynu ročně. To je polovina kapacity plynových zásobníků,“ řekl Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21.

Česká televize, Události, 21. 4. 2022: Dotace z programu Nová zelená úsporám

Petr Holub, ředitel Budovy21: „Šedý polystyren má dobré izolační vlastnosti, tloušťka 20 cm, to je určitě dobrá volba. Izolační okno s trojsklem také. [..] Úspora může být 50 až 70 %. Tady na tom domě vidíme celkovou renovaci, to je určitě lepší, protože úspory jsou potom větší.“

Česká televize, Studio ČT24, 13. 4. 2022: Přechod k energetický účinným domům (od 13:55)

Petr Holub, energetický expert, Budovy21: „Potřebujeme zdvoj až ztrojnásobit úsilí, které děláme nyní [pro přechod k energeticky úsporným domům]. Úplně nejlepší je kombinace dům nejdříve zateplit, snížit potřebu energie, instalovat fotovoltaiku, které potom napájí tepelné čerpadlo.“

ElectroDad.cz, videocast, 11. 4. 2022: Energetické úspory budov – ekonomická, bezpečnostní a klimatická nutnost

V rozhovoru Petr Holub z Budovy21 mj. říká: „Kvalitně rekonstruovat dům znamená komfortnější bydlení, nižší náklady na energie i lepší přizpůsobení se změnám klimatu. A to nejen z hlediska snížení emisí, ale i pohodlí, protože dům se například v létě nepřehřívá. Ekonomicky to znamená, že přesouvám peníze z provozních nákladů do investic zvyšujících hodnotu nemovitosti.“

Web ČT24, 4. 4. 2022: Konec ruského plynu v Česku

Podle Petra Holuba ze společnosti Budovy21 je možné spotřebu energií snížit v domech až o 90 procent a do roku 2030 umět ušetřit 1,8 miliardy kubíků dováženého zemní plynu ročně, což je asi dvacet procent spotřeby v zemi. Nutnou podmínkou je, že stát bude tyto investice podporovat a dotovat.

Česká televize, Bilance ČT, 4. 4. 2022: Konec ruského plynu. Čím zatopíme?

Petr Holub, zakladatel Budovy21: „Pokud půjdeme progresivním scénářem renovace budov, tak můžeme ušetřit 1,8 miliardy kubíků plynu, je to poměrně významná část a může to být třeba třetina toho, co dovážíme z Ruska. A to je možné teď v horizontu 5 až 7 let skutečně v budovách uspořit.

Dostupností technologií ten problém není. Ten problém je skutečně v tom, že potřebujeme 50 až 70 tisíc individuálních investičních rozhodnutí vlastníků budov každý rok, a je potřeba s tím takto pracovat. Je potřeba, aby stát tomu dal politickou a manažerskou kapacitu, kterou tomu odpovídá.

Často panuje mezi lidmi představa, že můžu spotřebu energie snížit o 30 %, ale to není ten případ. Máme případ domu mých rodičů, kde spotřeba šla z 297 kilowatthodin na metr čtvereční na 31. A skutečně reálné faktury tomu odpovídají. Potom takový dům jednak sníží emise, ale jednak je samozřejmě připraven na růst cen energie, nebo že plyn nemusí být.“

ElectroDad.cz, videocast, 21. 3. 2022: Bez Putina, aneb jak omezit naši závislost na ruském plynu a ropě

„Pomocí úspěšného programu Nová zelená úsporám se u nás renovuje 0,5–0,7 % budov ročně. Toto číslo je potřeba navýšit 2x až 3x.“ [..] „Ve spolupráci s bankovním sektorem by měl stát nabízet zvýhodněné úvěry na renovace, které předfinancují a dofinancují Novou zelenou úsporám na 90–⁠100 % nákladů“, uvádí Petr Holub (Budovy21) v debatě s dalšími hosty, kterými byli Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), a Jan Habart (České sdružení pro biomasu).

Aktuálně.cz, 7. 3. 2022: Půjde to i bez ruského plynu (blog Martina Sedláka)

“Energetické úspory v budovách mohou podle progresivního scénáře jejich renovace uspořit do roku 2030 až 1,8 miliard kubíku zemního plynu. Je ale potřeba, aby úspěšný program Nová zelená úsporám se ještě rozrostl např. o programy chránící před energetickou chudobou. Naopak z kotlíkových dotací by měla zmizet podpora přechodu na plyn. Pro středně příjmové domácnosti byly pomocí státní garance nabídnuty zvýhodněné renovační úvěry. Pro nízkopříjmové pak investiční složka sociálních dávek. K tomu je potřeba lidem pomoci s předprojektovou přípravou, aby se mohli správně rozhodnout, jak renovaci domu naplánovat,” říká Petr Holub, zakladatel konzultační společnosti Budovy21

CNN Prima News, Hlavní zprávy, 6. 3. 2022: Nezávislost na ruském plynu (od 29:00)

Petr Holub, Budovy21: „20 až 25 % plynu je možné uspořit poměrně jednoduchými opatřeními do příští zimy, tedy polovinu toho, co Evropa dováží z Ruska.“ [..] „Výroba biometanu z odpadní biomasy v zemědělství může být přímou náhradou plynu. Výroba biometanu má u nás krátkodobý potenciál 1,3 miliardy kubíku. To je plyn, který se běžně pročišťuje a vtláčí do plynovodní sítě.“

Obnovitelně.cz, 5. 1. 2022: Vláda přijala adresnou pomoc proti vysokým cenám energie. Navázat musí dlouhodobá řešení

„Pokud uspoříme energii, zvýšíme energetickou účinnost a využijeme více domácích obnovitelných zdrojů. Díky tomu bude mít na nás růst a volatilita cen energie na světových trzích menší vliv.“ [..] „Pokud má domácnost kvalitně zateplený rodinný dům s fotovoltaikou, tak může být rodinná spotřeba energie kolem 5 MWh za rok. Naopak pokud je dům neúsporný, pak je třeba i přes 30 MWh ročně, a to při daleko menším komfortu bydlení. Zdražení energie, ať už plynu nebo elektřiny o jeden nebo dva tisíce za megawatthodinu, je pro první rodinu dobře zvládnutelné, pro druhou jde o finanční katastrofu,” uvádí konkrétní přínosy zelených řešení Petr Holub, konzultant z oblasti energetické účinnosti ze společnosti Budovy21.

Energie 21 č. 6/2021 a online 5. 1. 2022: Efektivita souvisí také s prostředím

V rámci tématu o energetické efektivitě budov jsme Petru Holubovi položili několik otázek:

Pojem „energeticky efektivní“ se příliš nepoužívá, spíše mluvíme o úsporách. Je v tom rozdíl?; Jak je tato oblast vnímána v EU?; Má u nás podporu, jakou si zaslouží?; Jakou šanci dává úsporným stavbám nová vláda?; V čem jsou příčiny zdražení energie a co může odběratelům pomoci?; Část obyvatel i politiků dává vinu „evropskému zelenému šílenství“. Co na to říci?

ČRo Plus, 20. 12. 2021: Pro a proti

Lidé budou přemýšlet, jestli zatopí, nebo si uvaří, obává se dekarbonizace energetiky europoslankyně Vrecionová. Petr Holub ze společnosti Budovy21 takové obavy nemá.

MF Dnes, 16. 12. 2021: Topení plynem skončí, řekl Brusel

Ve hře tedy musejí zůstat dotace na zateplování domů a čisté zdroje, například tepelná čerpadla spojená se střešními fotovoltaikami. „Jsou to ambiciózní cíle, ale dosažitelné. Je na to poměrně dost času,“ myslí si Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21. „Co se dosáhne úsporami, třeba zateplením, má trvalejší charakter. Jsou s tím obvykle spojené v začátku vyšší investice, ale odběratelé pak nejsou tolik závislí na dodavatelích,“ dodává Holub.

Hospodářské noviny, 15. 12. 2021: Zelená revoluce z Bruselu. V trubkách místo zemního plynu poteče vodík, Češi mohou přijít o kotlíkové dotace

To znamená do roku 2030 po celém kontinentě renovovat 35 milionů budov, veřejných i soukromých. […] V Česku by se záměr měl dotknout řádově několika set tisíc vesměs starších domů a bytů, které budou nutné zateplit. Podle Petra Holuba z poradenské společnosti Budovy21 je možné kvalitně renovovat 40 tisíc rodinných domů ročně a tisíce bytových domů a veřejných budov. „To by na podíl Česka do roku 2030 stačilo,“ dodal.

Události, Česká televize, 13. 12. 2021 (od 23.04): Snížení DPH na energie

Někteří odborníci ale varují, že opatření jsou příliš plošná a nepomáhají těm, kteří to skutečně potřebují. „Nejjednodušší by bylo všem, kteří spadli k dodavateli poslední instance, nebo jim skončila fixace, dát na půl roku jednorázové snížení ceny elektřiny na faktuře a vyplácet dávku přes dodavatele,“ Petr Holub, konzultant energetické účinnosti, Budovy21

ElectroDad.cz, 6. 12. 2021: Proč v roce 2021 dramaticky zdražují energie?

Proč v roce 2021 dramaticky rostou ceny plynu a elektřiny? Odborná diskuse u kulatého stolu o příčinách zdražování energií, a jejich důsledcích pro modernizaci a dekarbonizaci (české) energetiky. Hosty diskuse byli: Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky; Petr Holub, konzultant energetické účinnosti budov, zakladatel Budovy21; Luděk Niedermayer, europoslanec, 1. místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu

EnviWeb, 6. 12. 2021: Plošné odpuštění DPH energetickou krizi nevyřeší

,,Podpořit spotřebu energie odpuštěním DPH na elektřinu a plyn, a přitom ponechat 21% sazbu na materiály a technologie vedoucí k její úspoře, je nelogický krok. Střednědobě je správné zvýhodnit opatření, která naopak domácnosti ochrání od závislosti na vysoké spotřebě energií a zranitelnosti při růstu jejích cen. Nadějí pro nás může být nástup nové vlády, která má ve své koaliční smlouvě hned tři body, o které se může opřít. Motivaci firem k ekologickému provozu, prověření možnosti snížení DPH u všech ekologických výrobků a snížení DPH u výstavby či rekonstrukce bytů a domů,“ podotýká Holub.

Hospodářské noviny, 10. 11. 2021: Bytovým domům mimo Prahu se přechod pod Novou zelenou úsporám nevyplatí. Není motivační, tvrdí družstva

„Můj odhad je, že by program měl s ohledem na poptávku nabízet asi šest až sedm miliard korun ročně. Ale problém je i ve zdrojích. Z emisních povolenek by měly jít podle zákona čtyři miliardy korun za rok. Ale k tomu má dojít až od roku 2026 a pro první roky se počítá s financováním z Národního plánu obnovy. Je otázka, co se stane pak a zda by nebylo lepší si tyto peníze šetřit na pozdější dobu,“ prohlásil ředitel poradenské společnosti Budovy21 Petr Holub, který byl do letošního roku šéfem zmíněné Šance pro budovy.

Obnovitelně.cz, 28. 10. 2021: Drtivá většina lidí podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů, stát tomu zatím spíše brání

“Průzkum vyvrací vžitou představu, že Češky a Češi jsou proti obnovitelným zdrojům. Je vidět, že by je ve většině podpořili i blízko místa, kde běžně žijí. Příznivěji se lidé staví k projektům, které jsou s místními konzultovány a vytvoří zde pracovní příležitosti. Vysoká je také ochota se zapojit do komunitní energetiky. Naopak uhelné a jaderné elektrárny se takové podpoře netěší,“ shrnuje energetický expert a ředitel organizace Budovy21 Petr Holub a dodává: “Aktuální energetická krize a enormní ceny energie jsou způsobeny závislostí na dovozu fosilních paliv a zejména plynu z Ruska. Pokud bude mít Evropa více místních čistých zdrojů, pak bude odolnější vůči příští energetické krizi. Ty také přispívají k odvrácení ještě větší krize, té klimatické. Česko teď musí cíleně ochránit ty nejzranitelnější a hned poté začít masivně rozvíjet obnovitelné zdroje a komunitní energetiku. Lidé toto řešení podporují.“

EnviWeb, 26. 10. 2021: Za drahou energii nemůže zelená energie, ta je naopak dlouhodobé řešení. Krátkodobá pomoc musí být adresná

„Z dlouhodobého hlediska nedává smysl nabídnout závislému uprostřed odvykací kůry levnější drogu, ale naopak mu odvykání zatraktivnit. Tedy přesunout do 10% snížené sazby DPH řešení pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů. Krátkodobá úleva pro ty, co to skutečně potřebují, pak musí být zcela adresná a administrativně jednoduchá, nejlépe přímo přes faktury dodavatele elektřiny a plynu tam, kde vypršela fixace nebo dodavatel ukončil činnost,“ doplňuje Petr Holub ze společnosti Budovy21.

Aktuálně.cz, 24. 10. 2021: Pomoc má být cílená a ne tak drahá. Odborníci kritizují plošné rušení DPH na energie

Petr Holub ze společnosti Budovy21, upozorňuje, že pokud se končící či nová vláda rozhodne pro plošné snížení DPH na energii, nastane perverzní situace, která sice zajistí krátkodobou úlevu všem, ale znevýhodní investice do systémového řešení, jako jsou energetické úspory, obnovitelné zdroje a renovace budov. Ty by byly nadále daněny 21% sazbou. Přitom ceny stavebních materiálů a technologií také rostou.

Ekolist, 1. 10. 2021: Petr Holub: Je Green Deal příčinou, nebo řešením zvyšování cen energie?

Tento týden se staly dvě věci. Vyletěly ceny obchodované energie. A Komise ohlásila doporučení pro Energy Efficiency First. Je druhé příčinou prvního, nebo naopak může pomoci?

Český rozhlas, 25. 9. 2021: Inventura vládních kroků v energetice: pozitivní hodnocení Havlíčka, kritika od expertů

Vláda se v programovém prohlášení zavázala také ke snižování energetické náročnosti budov – zejména zateplováním. Podle Petra Holuba z organizace Budovy21 bylo v tomto ohledu aktivní zejména ministerstvo životního prostředí. „Z programu Nová zelená úsporám se kvalitně zrenovuje ročně 0,4 až 0,5 procenta všech rodinných domů, které tady v České republice máme, což není málo. Na druhou stranu, abychom naplnili cíle a ty budovy nechátraly, tak bychom potřebovali renovovat minimálně 2,5 procenta – to znamená pětkrát více,“ vysvětluje Holub. Ministr průmyslu Havlíček podle Holuba snižování energetické náročnosti budov podporoval hlavně verbálně – konkrétní kroky za sebou ale nemá.

Obnovitelně.cz, 20. 9. 2021: Kvalitní bydlení se zelenou energií, shodují se předvolební programy v nabídce voličům

Předvolební seriál, který nabízí komentáře expertů, se dnes podívá podrobně na to, jak strany uchopily téma úspor energie a výstavby kvalitních budov. Svůj pohled nabízí Petr Holub z konzultační společnosti Budovy21.

Podcast 2050, epizoda 3, 28. 7. 2021: Jak stavíme a bydlíme dnes a jaké to bude v roce 2050

Hodně energie můžeme ušetřit prostě tím, že starší budovy efektivně renovujeme a jejich spotřeba díky tomu výrazně poklesne. Kromě renovací a úspor se ale v této epizodě podíváme i na sektor stavebnictví a vysvětlíme si, kde dochází k produkci skleníkových plynů, když stavíme dům. Dozvíte se také to, jak by se mohly lišit budovy v roce 2050 od těch dnešních nebo na jakou finanční podporu máte šanci dosáhnout, pokud chcete rekonstruovat vlastní dům klimaticky příznivým způsobem. Hosté: Petr Holub (Budovy21), Karel Fronk (SKANSKA).

České noviny, 26. 7. 2021: Nová zelená úsporám nově podpoří renovace bytových domů i mimo Prahu

Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 dnes v zaslaném stanovisku ocenil zachování kontinuity programu a soustředění podpory rodinných i bytových domů z území celého Česka do jednoho programu. Výtku má však ke způsobu financování programu. „Ze zákona o emisním obchodování by na jeho pokrytí měly jít čtyři miliardy Kč ročně už od letošního roku. Národní plán obnovy by měl sloužit pouze k dofinancování na efektivně čerpatelnou alokaci, která je dle mého odhadu šest až sedm mld. Kč ročně,“ uvedl Holub. Program také označil za „důležitý motor pro české stavebnictví.“

Ekolist, 22. 7. 2021: Petr Holub: Lex Dukovany: Je nový reaktor cestou ke snížení českých emisí?

Dovolte mi několik postřehů k návrhu tzv. lex Dukovany, tedy zákona o ekonomické podpoře výstavby nového jaderného bloku. Ten ve středu 21.7. projednal Senát a vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Debata senátorů se z většiny bohužel soustředila jen na bezpečnostní aspekt projektu. Ten je (zatraceně) důležitý, ale jsou zde i koncepční otázky.

Euractiv, 19. 7. 2021: „Stále užší EU“ se mění ve „stále zelenější EU“. Co na to říká střední Evropa?

„Investice do renovace budov jsou přínosné hned z více úhlů pohledu. Provoz budov má 36procentní podíl na tvorbě českých emisí a redukcí náročnosti budov můžeme naplnit tři čtvrtiny navýšeného klimatického cíle do roku 2030, ke kterému se Česko zavázalo. Investice do budov je ale zároveň bezpečná – zůstává v regionu, protože 98 procent práce, materiálů a technologií je domácích,“ vysvětlil Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21 a expert na energetickou náročnost budov, jehož slova potvrdili i panelisté z politických řad v rámci diskuze na Pražském evropském summitu.

Hospodářské noviny, 16. 7. 2021: Čeští poslanci kritizují klimatický balíček EU, automobilka Škoda Auto se ho nebojí

Z navržených změn by naopak mohlo profitovat české stavebnictví. Může těžit z peněz, které půjdou na renovaci budov a jejich vyšší energetickou účinnost. Podle energetického experta Petra Holuba z poradenské firmy Budovy21 by zakázky mohly každý rok přinést desítky miliard korun různým podnikům – od výrobců stavebních materiálů až po stavaře a montéry.